Velký okruh Kolumbií

Kolumbie vydává velké množství různých druhů víz, ale občané ČR mohou za účelem turistiky a návštěvy cestovat bez víz. Upozorňujeme, že ke vstupu do Kolumbie je nutné použít oficiálních hraničních přechodů a požádat o vstupní razítko. V případě, že se ve služebně právě nikdo nenachází, je třeba vyčkat příchodu úředníka. Absence vstupního razítka ve Vašem pase se stane komplikací při výjezdu ze země, neboť pracovníci cizinecké policie po Vás budou žádat zaplacení vysoké pokuty. Vstupní razítko v pase se nedá nahradit ohlášením se na nejbližší služebně policie ani jiným potvrzením. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Při vstupu do země se vyplňuje celní prohlášení o výši finančních prostředků přivážených do země a množství dováženého zboží za obchodním účelem. V Kolumbii neexistuje v případě krátkodobých turistických pobytů do max. délky 120 dnů přihlašovací povinnost. Povolenou délku pobytu stanovuje podle předložených dokladů (např. letenky) migrační úředník na hranici. Přesáhne-li pobyt cestovatele na kolumbijském území stanovený časový limit, musí se přihlásit na policii v místě svého pobytu. Při opuštění Kolumbie letecky se platí na letišti poplatek ve výši USD 60,- nebo ekvivalent v COP, který musí cestující zaplatit i v případě, že při nákupu letenky před odletem do Kolumbie v Praze byl ujištěn, že její cena zahrnuje i veškeré letištní poplatky. V některých oblastech Kolumbie (např. Amazonie, souostroví San Andrés a Providencia, národní parky aj.) je nutno počítat se zvláštními turistickými poplatky cca USD 20,-. Předpisy pro dovoz a vývoz flóry a fauny jsou poměrně složité a vyžaduje se zvláštní certifikát z Ministerstva životního prostředí, apod. V Kolumbii platí zákaz vývozu exotického zvířectva a rostlin, pašování flóry a fauny je přísně kontrolováno a stíháno. Povinná směna valut neexistuje. Nejběžnější valutou ke směně je USD. Jiné valuty než USD nedoporučujeme. Platebními kartami v pořadí jejich použitelnosti jsou Visa, Master Card, Diners, American Express, jejich použití je běžné ve velkých městech a významnějších turistických centrech. Cestovatel může vstoupit na území Kolumbie s veškerými běžnými věcmi osobní potřeby. Jinak platí celní omezení běžná jako v jiných zemích (lihoviny, vína, cigarety apod.). Při opuštění Kolumbie, zejména na mezinárodních letištích, je nutno počítat s přísnou protidrogovou kontrolou zavazadel, a to i v takových formách, které porušují mezinárodní pravidla letecké přepravy /detailní kontroly uzamčených zavazadel, vč. jejich propichování sondami v nepřítomnosti cestujícího po odbavení/. Běžné jsou přísné osobní prohlídky na letištích. Cestující může do země dovézt finanční prostředky v hotovosti do výše USD 10.000,- bez povinnosti deklarace. VARUJEME PŘED POKUSY O VÝVOZ OMAMNÝCH LÁTEK, kontroly na letištích jsou velmi důkladné a tresty za pašování poměrně vysoké. Rozhodně odmítněte i žádosti Vám známých i neznámých osob o přepravu balíčku. Výjimkou není ani namátkově prováděné rentgenování tělesných dutin odlétajících osob.

Velvyslanectví České republiky v Kolumbii

Edificio AB Proyectos
Cykle 98 No. 9A-41, Oficina 602, 110221 Bogota
Telefon: +574 /742 9142
Fax: +571 / 742 9164
Nouzová linka: +57 / 320 367 3296
E-mail: bogota@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/bogota

Úřední jazyk

Úředním jazykem je španělština, ale lidi zde používají běžně i jazyky arawa, chibcha, guajiro, tucano a dalších 64 indiánských jazyků.

Geografie

Kolumbie leží v severozápadní části Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky má pobřeží u obou oceánů Atlantského a Tichého. Kolumbie je čtvrtá největší země v Jižní Americe po Brazílii, Argentině a Peru a se svojí rozlohou je dvakrát větší než Francie. Na jejím území najdeme jak zasněžené vrcholky And, tak vlhké pláně v okolí řeky Amazonky. Andské pohoří se v Kolumbii táhne od jihozápadu až na severovýchod. Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a tři další pohoří. Pohoří Magdalena a Cauca vytváří dvě dlouhá údolí, jimiž protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale pohoří na Karibské planině s nejvyšším bodem zvaným Pico Cristobal Colon vysokým 5775 m n. m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou. Sněhem věčně pokryté vrcholky izolovaného horského masivu Sierra Nevada de Santa Marta převyšují okolní bažinaté pobřeží Karibského moře. Jižní část Kolumbie je tvořena savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinocské povodí. V zemi samozřejmě nalezneme pobřežní planiny. Dále má Kolumbie několik ostrovů a souostroví jak v Pacifiku tak Atlantiku, nejznámější jsou San Andrés, Malpelo či Gorgona Islands. V deštných pralesích a horských lesích rostou vzácné druhy orchidejí a parazitujících rostlin, lián, kaučukovníky, stromy plodící ořechy para a jiné endemické stromy (balza) a palmy. Také fauna je velmi pestrá. Typickými představiteli zvířeny jsou tapíři, lenochodi, jaguáři a různé druhy opic. Lesy zpestřují četní kolibříci a tukani, v řekách žijí kajmani a největší hlodavci na světě, obojživelné kapybary. Odhaduje se, že na území Kolumbie se vyskytuje 49 000 druhů rostlin, 1 721 druhů ptáků, pokud jde o počet druhů obojživelníků tak je celkový počet na 2. místě ve světě a v počtu druhů plazů na 3. místě. Nachází se zde 10 % všech druhů rostlin a živočichů, kteří se vyskytují na Zemi. Nesmírné bohatství přírody mají chránit národní parky a rezervace zřízené vládou. Na území Kolumbie se vyskytuje celkem 58 národních parků a jinak chráněných přírodních rezervací na souhrnné ploše 125 791 km2, která zabírá cca 10 % rozlohy země. Kolumbie sousedí s Venezuelou, Brazílii, Peru, Ekvádorem a Panamou.

Klimatické poměry

Kolumbijské klima je velmi rozmanité. Země leží v tropickém podnebném pásmu podél pobřeží a východních plání, ale je tu i chladné klima v horských masivech. V Andách se nacházejí všechna vegetační pásma od deštných pralesů přes vždyzelené horské lesy až po vysokohorskou poušť.  Zemi lze rozdělit do tří hlavních klimatických pásem. Průměrné teploty se mění hlavně s rostoucí nadmořskou výškou. Obecným pravidlem je, že s každými 1000 metry nadmořské výšky klesá teplota v průměru o 6°C. Nejteplejší místa jsou v nížinách a v okolí pobřeží. Asi 86% celkové rozlohy země leží v horkém pásmu, kde teploty v závislosti na nadmořské výšce se pohybují mezi 24 a 38° C. V této oblasti jsou srážky největší v nížinách Tichomoří a v  některých částech východní Kolumbie, kde déšť je téměř na denním pořádku, proto zde převládají deštné lesy. Mírné pásmo přibližně 8% země zahrnuje nižší svahy a údolí. Srážky jsou mírné a průměrná roční teplota se pohybuje mezi 19 a 24 ° C, v závislosti na nadmořské výšce. V chladných zónách, kterých je v zemi asi 6% včetně hustě obydlených náhorních plošin a teras kolumbijských Andách, se průměrná teplota pohybuje mezi 10 a 19 ° C a deštivé období dochází v dubnu a květnu a od září do prosince. V Bogotě je roční průměrná teplota 15 ° C. Mezi nejdeštivější měsíce patří duben, květen a říjen, listopad. Pobřeží Tichého oceánu patří k nejdeštivějším místům na světě s více než 7 000 mm srážek za rok. Nejpříjemnější dobou k návštěvě Kolumbie jsou měsíce v suchém období, ale prohlídka zdejších památek je možná i během dešťů.

Historie

V předšpanělské době bylo území Kolumbie z převážné většiny osídleno primitivními indiánskými kmeny, kde výjimkou byli Čibčové. První stálou osadu tu založili Španělé v roce 1525. Roku 1549 tu byla zřízena španělská kolonie, která se roku 1564 stala součástí generálního kapitanátu Nová Granada. Rok 1717 přinesl její přejmenování na místokrálovství. V roce 1811 byl vyhlášen nový stát s názvem Cundinamarca. Španělé časem znovu dobyli většinu území. Od konce 18. století se zde odehrávala častá povstání. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar dokázal porazit španělské oddíly. V roce 1821 byl jmenován prezidentem nově vzniklé Nové Kolumbie (dnešní Kolumbie, Venezuela, Panama, od 1822 Ekvádor). K rozpadu federace došlo roku 1830. Soupeření konzervativců a liberálů často vyústilo v občanskou válku. Od poloviny 80. let musí kolumbijská vláda čelit různým guerillovým skupinám a narkomafii. V parlamentních volbách v roce 1994 zvítězila Liberální strana, jejíž kandidát zvítězil i v prezidentských volbách. V komunálních a guvernérských volbách však většinou zvítězili konzervativní a nezávislí kandidáti.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo Kolumbie tvoří různé etnické skupiny Kolumbijců: mestici 58 %, běloši 20 %, mulati 14 %, černoši 4 %, zambové 3 % a Indiáni 1 %. Prvními Evropany na území dnešní Kolumbie byli Španělé, kteří si podrobili domorodou říši Čibčů ihned po svém připlutí v roce 1499. Až na 90 % věřících Kolumbie se hlásí ke katolickému náboženství, zbytek čili 10% pak jsou protestanti, židé, bahaisté aj. Sblížit se s Kolumbijci nebude problém, protože jsou velmi otevření, přátelští a komunikativní. K zahájení konverzace často využívají drobných vtípků.

Měna

Kolumbijské peso je zákonným platidlem jihoamerické Kolumbie, mince mají nominální hodnoty 20, 50, 100, 200, 500 pesos. Mince 20 pesos se však pro svoji nízkou kupní hodnotu v oběhu již téměř nevyskytují. Bankovky jsou v oběhu v hodnotách 1000, 2000, 5000, 10000, 20000, 50000 pesos. Ceny základních potravin a služeb jsou podstatně vyšší než v ostatních jihoamerických zemích, přesto není Kolumbie příliš drahou zemí. Cestovatelé musí počítat s denní útratou kolem deseti dolarů. Nároční turisté musí počítat s osmdesáti dolary denně. Většina bank bez problémů vyměňuje valuty nebo cestovní šeky, ale v Kolumbii je stále ještě mnoho peněžních ústavů, které tyto služby neposkytují vůbec, případně je poskytují jen několik hodin denně - nejčastěji ráno. Hlavní jídlo dne se dá v Kolumbii pořídit v průměru za 4-8 USD. Záleží na místě a typu restaurace. Placení platební kartou je akceptováno pouze u velkých prodejců, jako jsou supermarkety nebo mezinárodní řetězce, a tak je nutné mít stále u sebe dostatek hotovosti. Větší hotely přijímají platby v amerických dolarech, ale i to je stale spíše vyjímkou.

Poštovní služby

Pošta z Kolumbie jde cca 6 týdnů a může se stát, že dopisy někdo cestou otevře a obsah zkontroluje. Poslání stojí 53,- korun. Do Kolumbie je zbytečné cokoliv posílat, dopisy i pohledy se zaručeně někde ztratí.

Nákupy a suvenýry

V Kolumbii obzvláště v Bogotě je spousta obchodních domů, ve kterých lze koupit značkové sportovní oblečení, italskou, francouzskou a všelijakou jinou módu, ale je téměř nemožné tady koupit suvenýr, nebo něco typicky kolumbijského. Všechny věci lze koupit i levněji na tržišti, kde se dají sehnat i suvenýry, nebo v zapadlých uličkách, ale to vyžaduje přinejmenším znalost španělštiny, nejlépe však nějakého Kolumbijce mít s sebou, který se vyzná. Kolumbijští řemeslníci stále používají tradiční metody na výrobu košíků, keramiky, koženého zboží a vyšívání, které jsou k prodeji ve velkých městech a malých vesnicích po celé zemi. Kolumbijský textil je uznávaný a vyhlášený v Jižní Americe i Evropě. Kožené oděvy, obuv a doplňky jsou zajímavé i pro cizince. Nejlepší místo pro nákup je buď Medellin, kde je možné koupit velmi kvalitní zboží za velmi nízkou cenu. K dalším významným suvenýrům patří káva, kolumbijské smaragdy a zlato, šperky, řemeslné výrobky nebo "Mochila", jež je španělské slovo pro "batoh" a označuje tradiční, domácí, ručně tkané-kolumbijské vaky přes rameno. Hlavní město Kolumbie je také velmi populárním nákupním místem, je mnoho autentických řemeslných a uměleckých výtvorů.

Stravování

Kolumbijská kuchyně, to je směsice španělských kořenů, indiánských tradic a dalších vlivů. Kolumbijská kuchyně je značně různorodá a v jednotlivých regionech odlišná. Nabízí přepestrou směsici tropického ovoce a zeleniny, skvělých ryb, mořských živočichů i šťavnaté telecí, hovězí, vepřové i drůbež. Nejoblíbenějším jídlem v Kolumbii jsou však nejrůznější úpravy hovězích steaků a rýže. Rýže má v Kolumbii silnou tradici a není oblíbená jen kvůli nízké ceně, místním prostě chutná. Turisté, kteří se snaží uniknout před všudypřítomnou kolumbijskou rýží, mohou navštívit pizzerie, čínské, brazilské, francouzské restaurace. Na stole nesmí chybět také paltanos, yuca, avokádo a z koření nejoblíbenější koriandr. K některým tradičním regionálním pokrmům patří: Ajiaco – polévka s kuřecím masem a bramborami, Bandeja paisa – mleté hovězí, klobása, červené fazole, rýže, osmahnutý banán, volské oko, avokádo, Chocolate santafereno – horká čokoláda se sýrem a chlebem, Cuchuco – hustá polévka (kukuřice, pšenice, vepřové, brambory, zelenina), Hormiga culona – obří pražení mravenci, Lechona – prase nadívané vlastním masem, rýží a hrachem, Sobrebarriga – hovězí s rýží, bramborami a zeleninou, Tamales – kukuřičné těsto plněné vepřovým, rýží a zeleninou, zabalené v banánovém listu a vařené v páře. I nejlevnější kolumbijský fastfood prodává "arepas", placky z kukuřičné mouky plněné vším možným, které jsou velmi syté. Mezi nejoblíbenější tropické ovoce patří maracuya, která po smíchání s vodou a cukrem utvoří nejlepší a dokonale osvěžující džus "jugo de maracuya". A k pití nejrůznější koktejly na bázi třtinového rumu, jaké známe třeba z Karibiku včetně margarity, piňa colady, Cuba libre či mojita, nebo kolumbijská káva. Kolumbijská káva má obecně jedno z nejsilnějších aroma a chuť je velmi bohatá a smetanová, ovocná vůně, decentní kyselost, patří k nejlepším druhům kávy. Jídlo a pití má Kolumbie výborné a najíst i napít se zde dá opravdu dobře...

Elektřina

Napětí: 220 V -230V, 50 Hz (cest. redukce).

Telefony

Mobilní služby jsou poskytovány pro O2 a T-Mobile, mobilní společnost Vodafone zde nefunguje. Z Kolumbie lze volat do Evropy i z telefonních stanic s předvolbou +57, kterých je všude spousta, ale spojení není vždy ideální a kvalitní. Dalším problémem je, že v ČR je o sedm hodin více než v Bogotě, takže je nutné volat brzo zrána nebo alespoň dopoledne.

Zdraví

Zdravotní péče, i přes ztíženou dostupnost mimo hlavní městská centra, je vcelku na přijatelné úrovni, velmi dobrá je ve vybraných zdravotnických zařízeních ve velkých městech. Za ošetření se platí v hotovosti ihned na místě, v naprosté většině případů před zákrokem. Doporučujeme bezpodmínečně vhodnou formu pojištění pro cesty do zahraničí. Do země je povinné očkování proti choleře. Doporučuje se očkování proti žluté zimnici, žloutence, vzteklině, tetanu a tyfu, do některých níže položených oblastí si vezměte antimalarika kvůli výskytu malárie.

Bezpečnostní situace

Kvůli drogové mafii není v některých provinciích příliš bezpečno. Doporučuje se proto dodržovat bezpečnostní opatření, například nenosit cenné předměty na viditelném místě, po setmění zvýšit ostražitost, vyhnout se rizikovým městským čtvrtím, nenavštěvovat odlehlá místa, cestovat pokud možno před setměním a nepodnikat soukromé cesty do vnitrozemí bez konzultace se zastupitelským úřadem ČR v Bogotě. Letovisko v Cartageně nepatří do rizikové oblasti. V rámci bezpečí je lepší na ulici a v obchodech raději nefotit, nekupovat nic od pouličních prodejců, nenechat si v baru nic koupit od kohokoliv (zvláště od usměvavých slečen). Nechodit kde to člověk nezná a po setmění vůbec.

Společenská etiketa

V Kolumbii vás možná překvapí všudypřítomný hluk. Hlasitá hudba se ozývá z restaurací, dopravních prostředků, v noci z oken na ulici doléhají zvuky televizních pořadů. Kromě hluku nejspíš budete muset tolerovat i odpadky. Lidé odhazují odpadky, kde se jim to zrovna hodí a nikdo z místních lidí se nad tím nepozastavuje. Nedostatek odpadkových košů bohužel turisty někdy přinutí chovat se podobně. Kolumbie dostala své jméno po Kryštofu Kolumbovi. Lidé jí zde ale dali přesmyčkou opačné jméno - Locombie (loco znamená španělsky blázen).

Bogotá je hlavní a největší město Kolumbie. Město se rozkládá na náhorní plošině v pohoří And v nadmořské výšce 2 800 m. Bogotá bývá nazývána jako Athény Jižní Ameriky. Území dnešního města bylo osídleno domorodci ještě před vpádem Španělů. Ve středu města je zajímavá směs koloniální architektury a moderních výškových budov. Nejzajímavějším muzeem ve města je Muzeum zlata. V muzeu je více než 20 000 předmětů ze zlata a jeden z největších smaragdů na světě. Muzeum zlata, neboli Museo del Oro nabízí i v dalších expozicích výrobky z keramiky, kamenů, mušlí, dřeva a textilu. Jedná se o archeologické objevy ze života domorodých indiánů. Celá kolekce muzea zahrnuje přes 50 tisíc předmětů. Kromě tohoto muzea jsou v Bogotě další významné stavby jako Muzeum historie, planetárium a několik galerií, dům osvoboditele Kolumbie Simona Bolívara. Další zajímavou památkou jsou kostely Iglesia de Santa Clara a Iglesia de San Ignacio. Turisticky vyhledávanými místy jsou koloniální čtvrť La Candelaria a vrchol Cerro de Monserrate, kde se údajně odehrálo několik zázraků. La Candelaria je historické centrum s úchvatnou architekturou domů a kostelů či prezidentským palácem. La Candelaria je ve španělském koloniálním stylu a baroku. Nachází se zde několik univerzit, muzeí a knihoven. V Bogotě najdeme rozlehlou botanickou zahradu Jardin Botánico José Celestino Mutis. Ve městě sídlí významné univerzity a to univerzita Xavier pocházející z roku 1622 a univerzita Santa Tomás pocházející z roku 1580. Nedaleko Bogoty jsou krásné vodopády Tequendama. Voda se tu valí 18 m širokým údolím a z plošiny padá do hloubky 156 m. Dalším zajímavým místem nedaleko Bogoty je posvátné indiánské jezero Laguna de Guatavita u koloniálního města Guatavita, které leží zhruba padesát kilometrů severně od Bogoty. Místo je proslulé jako obřadní centrum a posvátné indiánské jezero, které je údajně místem bájného El Dorada. Město je centrem umění, kultury a vzdělání severní části Jižní Ameriky.

Další zajímavosti

Tato krásná země má rozsáhlé přírodní zdroje a také bohaté dědictví z koloniálních dob. Kolumbie je divokou, exotickou a ohromující zemí. Vyznačuje se velkou pestrostí podnebí, obyvatel, přírody včetně 2 národních parků a 5-ti biosférických rezervací UNESCO a kulturně historických památek se čtyřmi památkami UNESCO a mnoha jinými. Kolumbie zve k návštěvě nejkrásnějších zákoutí rajského Karibiku, mohutných And či tajemné Amazonie a o něco méně rozsáhlým kávovým plantážím.

Solná katedrála v Zipaquirá, neboli Catedral de Sal de Zipaquirá, je podzemním kostelem v Kolumbii. Katedrála byla postavena v tunelu solných dolů u solné hory nedaleko města Zipaquirá. Točitými tunely vedoucími do hloubky zhruba 200 metrů, k římskokatolickému kostelu se prochází kolem 14 menších kaplí. Kaple znázorňují křížovou cestu. Samotný chrám má tři sekce, které představují narození, život a smrt Ježíše.

Koloniální město Villa de Leyva je typické městečko na úpatí And, jehož historie sahá do roku 1572 a kde jakoby se zastavil čas. Za prohlídku stojí historické centrum s koloniálními památkami, dinosauří expozice s názvem „Infiernito“,či dominikánský kláštera Ecce Homo.

Nevado del Ruiz je nejsevernější sopka v andském vulkanickém pásu, leží asi 129 km západně od Bogoty. Jedná se o masivní, ledem pokrytý stratovulkán, který se stal známý pro svou katastrofickou erupci z 13. listopadu 1985, kdy horké pyroklastické proudy roztavily ledovcový  vrchol. Tento proces vytvořil lahary tzn. sopečné bahnotoky, které dosáhly vzdálenosti až 100 km. Na své cestě úplně zalily město Armero (28 700 obyvatel) a několik menších vesnic 6 m silnou vrstvou bahna, přičemž zahynulo přibližně 23 000 lidí. Co do počtu lidských obětí tak vulkán Nevado del Ruiz způsobil druhou největší sopečnou katastrofa 20. století. Sopka je součástí národního parku Los Nevados, který také obsahuje několik dalších sopek. Park je domovem pro medvědy brýlaté, pumy, horské tapíry aj.

Poblíž národního parku se nachází Cocora Valley. Přírodní rezervace v údolí je chráněná pro typické voskové palmy, které jsou kolumbijským symbolem. Aby se zamezilo jejich ničení kvůli kávovým plantážím, byla celá oblast vyhlášena národní rezervací. Blízko je totiž postaveno městečko Salenta, které je typické pro pěstitele tohoto nápoje. Kromě exkurze po kávových plantážích zde můžete vychutnat výlety do přírody na koni, pěšky nebo na horském kole a ochutnat čerstvě sklizenou a upraženou kávu nebo místní specialitu pstruha připravovaný na desítky způsobů.

Cartagena nebo také Cartagena de Indias je největší přístav v zemi ležící v severní Kolumbii. Město Cartagena bylo založeno v roce 1533 španělským dobyvatelem donem Pedrem de Herediou. Dominantou města Cartagena je hrad Castle of San Felipe postavený v letech 1536 až 1657. Historická část města je chráněna mohutnými hradbami, protože Cartagena byla často cílem útoků pirátů. Hradby jsou dlouhé 11 kilometrů s přibližně 20 pomocnými pevnostmi. Město obestavěné hradbami a má mnoho historických staveb, také však velmi moderní část města. Najdeme zde mnoho kostelů, paláců, náměstí a další různé krásné stavby, Ve Starém městě se nachází například Palác inkvizice, katedrála koloniální budova Casa del Morqués a Jezuitská kolej. Samozřejmě součást Starého města tvoří rozlehlý španělský koloniální přístav v Cartageňském zálivu (Bahía de Cartagena). Díky těmto památkám byla v roce 1984 Cartagena zapsána do seznamu památek světového dědictví UNESCO. Cartagena je jedno z nejpopulárnějších turistických destinací jež nabízí i jihozápadně od Cartageny krásné korálové útesy.

30 kilometrů jihozápadně od města Cartagena leží 25 malých korálových ostrovů Islas de Rosario, které byly vyhlášené za národní park za účelem ochrany nádherného, ale křehkého ekosystému. Ostrovy vytvořila asi 5000 lety podmořská vulkanická činnost. Národní park Corales del Rosario vznikl proto, aby ochránil důležité korálové útesy a s nimi spojené ekosystémy jako mangrovové porosty, mořské pastviny, řasy a mořské živočichy. Národní park Corales del Rosario se rozkládá na ploše kolem 120 tisíc hektarů a je kvůli křišťálově čisté vodě a korálovým útesům oblíbeným místem pro potápění, součástí je i zábavní část.

Santa Marta je v dnešní době turistické středisko s nepřeberným množství sportovních nebo adrenalinových aktivit. Odsud se pořádá nejznámější trek v Kolumbii do Ztraceného města, (Ciudad Perdida), skrytého v džungli. Ciudad Perdida bylo vybudováno mezi 11 – 14 stoletím a jedná se o jedno z největších předkolumbijských měst objevených v Americe. Místo je ukryto v lesích obklopenými horami. Archeologové zde objevili mnoho krásné keramiky a ukázky zlatých prací. Některé z nálezů z toho místa jsou vystaveny v muzeu v Bogotě. V samotné Santa Martě se za zajímavé atrakce považují Tayrona Museum a hacienda Quinta de San Pedro, kde zemřel jihoamerický osvoboditel Simon Bolívar. Daleko úchvatnější je však okolí, především Národní park Tayrona. Národní park Tayrona se nachází na karibském pobřeží. Jedná se o jedno z nejkrásnějších pláží v Jižní Americe, blízko je též vesnička Taganga, známá jako potápěčské centrum nebo národní park Sierra Nevada de Santa Marta s již zmíněným Ztraceným městem indiánskou vesničku Pueblitem.

Národní park Tayrona se rozkládá na ploše 225 km2 je jedním z nejkrásnějších národních parků v Kolumbii. Je ukázkou bohatství života v oblasti pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, jež se zvedá ze suchých nížinných oblastí do výše 900 m nad mořem. Díky geografické rozmanitosti tu panují značně rozdílné klimatické podmínky.