Zimní Island a polární záře

Rady pro odbavení při odletu: Vzhledem k aktuální situaci v letecké dopravě doporučujeme dbát nařízení pro pohyb osob a zavazadel na letištích. Pro plynulé odbavení zavazadel a vyzvednutí palubní vstupenky se dostavte na letiště cca 2 až 2,5 h. před odletem. Zavazadla si označte, štítky – jsou k dispozici v odbavovacích obálkách nebo u přepážky letecké společnosti. Adresu hotelu, v němž strávíte první noc, obdržíte s odbavením na letišti v den odletu.

Zavazadla: celková váha hlavních zavazadel by neměla překročit 23 kg, v případě Business Class 30 kg. U příručních zavazadel činí váhový limit 8 kg a maximální součet rozměrů všech tří rozměrů zavazadla nesmí překročit 115 cm. V případě příručních zavazadel v Business Class činí váhový limit 18 kg. a maximální součet rozměrů všech tří rozměrů zavazadla nesmí překročit 115 cm. 

Ztráta zavazadla: V případě poškození či ztráty zavazadla během letů se ihned na místě obraťte na přepážku reklamací zavazadel a vyplňte reklamační list. Na pozdější reklamace nelze brát zřetel. Letecká společnost dopraví zpožděné zavazadlo do místa Vašeho ubytování, ztracené zavazadlo případně finančně odškodní.

Zmeškání letu: Pokud zmeškáte odlet letu (první nebo navazující), neprodleně se odeberte k přepážce letecké společnosti, s níž jste měli letět. Společnost Vás naknihuje na nejbližší možný let. Pokud není společnost zastoupena na letišti přímo, nebo přes aliančního partnera, přebírá zastoupení místní (národní) letecká společnost. V zásadě mohou nastat dvě situace:

1. Let nestihnete vinou zpoždění letu, živelné pohromy, teroristického útoku apod. - v takovém případě hradí poplatky za překnihování na další možný let příslušná letecká společnost.
2. Let nestihnete vlastní vinou, např. zaspáním, pozdním příchodem, nedodržením bezpečnostních předpisů, nedodržením vstupních formalit apod. - v takovém případě všechny poplatky spojené s překnihováním na další možný let hradíte sami.

Hot Line

v případě jakýchkoli potíží při letecké přepravě na zájezd se můžete obrátit na naší hot-line:

+420 539 000 539
Po-Pá 16:00-20:00
So-Ne 08:00-20:00 (včetně svátků)

+420 233 377 711
Po-Pá 09:00 - 16:00

+420 607 153 876 - Lenka Kunertová

Existují přísné kontroly dovozu alkoholických nápojů. Je dovolen dovoz 1 litru lihovin, 0,75 litru vína nebo 3 litry piva na osobu starší 20 let, dále pak dovoz 200 kusů cigaret (nebo 250 g tabáku) na osobu starší 18 let. Je možno dovézt maximálně 3 kg potravin v ceně nepřesahující 25.000 ISK. Je zakázán dovoz narkotik, masa a masných výrobků. Zvláštnímu povolení podléhá dovoz zbraní a munice, všech typů telekomunikačních zařízení (kromě 1 mobilního telefonu na osobu), živých zvířat, rostlin a léků nad přiměřenou osobní potřebu (nesmějí přesáhnout spotřebu odpovídající 100 dnů). Rybářské a lovecké náčiní použité mimo Island musí doprovázet osvědčení o dezinfekci.

V hotovosti lze bez omezení dovézt nebo vyvézt bankovky a mince v hodnotě max. 10.000 EUR. Vyšší částku je nutné přihlásit.

Snídaně formou švédských stolů jsou zahrnuty v ceně tohoto okruhu a rovněž večeře kromě Reykjavíku. Island patří mezi země s vyhlášenou kuchyní. Jídlo je zde ovšem drahé. V levnější restauraci zaplatíte za jídlo 2.000 - 4.000 ISK, pivo 1.200 ISK. Ryby v různých obměnách (hlavně losos a mořský pstruh) jsou lahůdkou. Pochoutkou je speciálně připravené žraločí maso hákarl. Je nakrájeno na malé kostičky v dozách s víčkem kůli silnému zápachu. Strava je bohatší na zeleninu, než je u nás zvykem. Zapíjí se pálenkou. Islanďané také rádi jedí lososa vyuzeného po domácku na sušeném ovčím trusu. Tímto způsobem je uzený losos chutnější. 

Doprava během zájezdu je zajištěna zpravidla v 21místném nebo 50místném autobuse (v závislosti na velikosti skupiny). Všechny autobusy jsou vybaveny klimatizací a wi-fi.

Islandská koruna (Króna). Platné mince jsou na Islandu v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100 ISK, bankovky 500, 1000, 2000, 5000 a 10000 ISK. Měnit lze v bankách, které bývají otevřené ve všední den od 9:15 do 16:00. Hotovost lze měnit i ve většině hotelích. Kreditní karty jsou přijímány běžně (Visa, MasterCard, American Express a Diners Club), bankomaty jsou poměrně časté.

Islandská koruna není volně směnitelná, nutno vyměnit EUR, příp. USD..Vzhledem k programu a navštíveným místům doporučujeme dostatečné množství finanční hotovosti. Příjem platebních karet s mezinárodní platností může být v některých zastávkových místech omezen.

Islandské podnebí je všeobecně jedna velká loterie. Je ovlivněno mořskými proudy, zejména Golfským. Léta jsou tedy mírná a zimy spíše chladné, nicméně ne mrazivé či tuhé. Průměrná letní teplota se pohybuje v rozmezí 10 – 15 °C. V letních měsících rovněž může docházet k větším výkyvům, kdy denní teplota může oscilovat z nočních 5 °C až na maximální denní teploty 25 °C. V období od května do srpna nastávají dlouhé letní dny s téměř 24 hodinovým denním svitem. V červnu slunce téměř nezapadá. Naopak v zimních měsících očekávejte pouze 4 – 6 hodin denního světla. Za jasné zimní noci je ovšem velká pravděpodobnost spatření polární záře, jejíž „sezona“ startuje v září a trvá zhruba do půlky dubna.

Všeobecně však platí, že islandské podnebí je velice proměnlivé ve všech ročních podnebích a tak může nastat situace, kdy během jediného dne zažijete déšť, slunce, mrholení i sníh.

Na Islandu se nevyžaduje spropitné, připočítává se automaticky k účtu. Nebudete však nikdy odmítnuti, pokud chcete ocenit mimořádné služby. Na Islandu se nesmlouvá.

Bez ohledu na roční období se určitě vybavte nepromokavým a větru odolným oblečením (bunda, kalhoty i pláštěnka). Doporučuje se rovněž termo prádlo, rukavice, pokrývka hlavy a silné ponožky. Rovněž zvolte pohodlnou, turistikou obuv. Nezapomeňte ovšem na plavky! Island je proslulý možnostmi venkovního koupání v  geotermálně vyhřívaných lagunách a bazéncích.

Zvláštní očkování není třeba. Každý cestovatel by měl však zvážit očkování proti žloutenkám typu A+B, které je doporučeno celosvětově. Dále je vhodné mít očkování proti tetanu. Proti případným muchničkám u jezera Mývatn přibalte účinný repelent. Nehlaďte zvířata, mohla by mít vzteklinu. Voda z vodovodu je všude pitná. Pozor na horkou vodu. Protože je z přírodních geotermálních zdrojů, její teplota je značně proměnlivá. Zásadně vždy nejdříve pouštějte vodu studenou, abyste se vyhnuli opaření.

Na Islandu používají v elektrické síti standartní napětí 220 voltů s frekvencí 50 herzů. Elektrické zástrčky jsou evropského typu, tedy zaoblené, dvoukolíkového typu C.

Obchody jsou běžně otevřené od 9:00 hod do 18:00 hod v pracovních dnech. Větší nákupní galerie, jako Kringlan (cca 10 min jízdy od Reykjavíku) a Smaralind Shopping Mall (cca 20 min jízdy od Reykjavíku), stejně tak obchody se suvenýry v centru města bývají otevřeny i o víkendu.

Časový posun mezi ČR a Islandem činí - 2 hod v létě a -1 hod v zimě.

Návštěvníkům Islandu je k dispozici refundace místní daně z přidané hodnoty. Tím budete mít možnost ušetřit až 15 % z maloobchodní ceny zboží za předpokladu, že zboží vyvezete do 90 dnů od zakoupení. Zakoupená částka nesmí být nižší než 6.000 ISK (včetně DPH) na jeden doklad a veškeré zboží (kromě vlněného) musí být zabalené v zapečetěných sáčcích nebo nádobách.

Island je jednou z nejbezpečnějších zemí, kriminalita je prakticky nulová. Přesto dávejte pozor na své osobní doklady a letenky. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Případnou krádež nahlaste policii, o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol. Místní policisty uvidíte jen zřídkakdy, většinou nejsou ani ozbrojeni. Velmi zajímavý je způsob výkonu trestu. Má nejčastěji podobu domácího vězení s omezenými vycházkami.

V základní ceně zájezdu je zahrnuto pojištění proti úpadku cestovní kanceláře, a pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou z provozu cestovní kanceláře - tedy pořadatele zájezdu, nikoli však pojištění léčebných výloh v zahraničí (PLVZ), které rádi na požádání zajistíme. Každému z cestujících rovněž doporučujeme uzavřít při podpisu smlouvy i připojištění proti stornu zájezdu, které klienta chrání před nepředvídatelnými zdravotními okolnostmi (událostmi) a s nimi spjatými ztrátami, pokud se čas události překrývá s obdobím, v němž je CK oprávněna uplatnit storno podmínky. Zároveň upozorňujeme, že připojištění proti stornu zájezdu nelze uzavřít samostatně bez pojištění léčebných výloh v zahraničí (s výjimkou Allianz). Klient a jeho zavazadla jsou pojištěny po dobu letu u leteckého dopravce.

Geologické zajímavosti 

Island je viditelnou částí středoatlantského podmořského riftu, kde vystupující magma produkuje novou oceánskou kůru a odsouvá od sebe euroasijskou a severoamerickou pevninskou desku. Island protínají dvě protáhlé trhliny, rozšiřující se dle satelitních měření o 1 až 2 cm ročně. Ostrov je učebnicí vulkanologie, jsou tu sopky, geotermální oblasti, horké prameny, gejzíry, bahenní sopky, fumaroly, mofety i solfatary a rozsáhlá lávová pole (11 % území) s různými typy lávy. Plošně největší je Ódadahraun u sopky Askja (5 tis. km2). Vzhled ostrova formují i zemětřesení, mořská abraze a větrná eroze.

Geotermální oblasti

Je jich přibližně 250, nejvýznamnější jsou Torfajökull východně od Hekly, Grímsvotn pod Vatnajökullem, Henghill u Reykjavíku, Kerlingafjöll u Kjöluru, Námafjall u Mývatnu a Krísuvík na poloostrově Reykjanes. Nacházejí se vždy nad tzv. „horkou skvrnou“ (hot spot), kde je magma blízko zemského povrchu, takže se snadno projeví sopečná aktivita nebo se objeví gejzíry, horké prameny, výrony plynů a podobně. Získávání geotermální energie využívá vodu, která jako povrchová pronikne do podzemí a tam se od žhavého magmatu ohřeje, v některých případech až nad bod varu a promění se v páru. Na Islandu jsou tři velké geotermální elektrárny: Krafla u jezera Mývatn, Nesjavellir u jezera Thingvallavatn a Svartsengi u Grindavíku, jejíž „odpadní“ brakické (tedy sladké i mořské) vody napájejí Modrou lagunu. Energie z nitra země vytápí 85 % islandských domácností a všechny skleníky.

Horké prameny a gejzíry

Průměrná teplota pramenů je 75 °C, ale v oblasti Svartsengi přes 200 °C. Nejvydatnější horký pramen je Deidaltunguhver (97 °C, 180 l/s), zásobující teplem Borgarnes a Akranes. Vody Modré laguny na poloostrově Reykjanes, proslulé vysokou koncentrací solí, léčí kloubní i kožní onemocnění, včetně lupénky. Gejzír vzniká, když se voda nateklá do podzemí ohřeje nad bod varu a promění v páru, jejíž tlak vyvrhne výbuchem sloupec studené vody, který byl v komíně nad ní. Islandský Geysir, který všem těmto jevům dal jméno, se po dlouhé odmlce opět „probudil“ (ale vybuchne jen občas), sousední Strokkur („Máselnice“) je činný v nepravidelných intervalech desítek minut. Kromě Islandu se gejzíry nacházejí v Yellowstonském národním parku, na Kamčatce a na Novém Zélandě.

Ledovce

Dnešních 11 ledovců, pokrývajících přes 12 tisíc km2 (devítinu území Islandu), jsou zbytkem původně rozsáhlého čtvrtohorního zalednění. Celkem je na Islandu 49 samostatných ledovců, z toho pět větších než 100 km2. Vatnajökull (8300 km2) na jihovýchodě, o mocnosti až 1 km, je nejmohutnější ledovec v Evropě. Vyčnívá z něj nejvyšší hora Islandu Hvannadalshnjúkur (2119 m n.m.) a skrývá se pod ním vulkanický systém Veidivötn, se sopkami Bardarbunga a Grímsvotn. Na úpatí jeho splazu Breidamerkurjökull je ledovcová laguna Jökulsárlón: plavba obojživelnou lodí mezi krami je jedinečný zážitek. V pořadí rozlohy následuje Langjökull (950 km2), Hofsjökull (923 km2), Mýrdalsjökull (600 km2, pod nímž se skrývá sopka Katla), s vyhledávaným splazem Solmaheimajökull, a v Ísafjorduru Drangjökull (200 km2). Údaje se liší od starší literatury, protože se ledovce i na Islandu zmenšují v důsledku globálního oteplení (ale také díky aktivitě podledovcových sopek). Pohybují se rychlostí i několik metrů za den a pohyb po nich je nebezpečný. Dostupné ledovce jsou rovněž Eyafjallajökull (80 km2, 1666 m n.m., s podledovcovou sopkou), Tungnafellsjökull, Thórisjökull a Eiríksjökull. Morény, materiál, který ledovec hrne před sebou a vytlačuje do stran, jsou rájem pro mineralogy. Sandury (sandry) jsou ledovcové naplaveniny, tekuté písky.

Jezera, řeky a vodopády

Největší jezero Thingvallavatn (83 km2) vzniklo v příkopové propadlině, Mývatn (38 km2) je světoznámou ornitologickou rezervací, Öskjuvatn (38 km2, hloubka 220 m) je nejhlubší. Mnoho jezer vyplňuje sopečné krátery. Zajímavá jsou ledovcová jezera, například Jökulsárlón a Breidárlón na jižní straně ledovce Vatnajökull. Ve většině jezer jsou ryby, v některých se dokonce lze koupat. Řeky vytékající zpod ledovce se nazývají „Jökullsá“ (Ledovcová). Jsou kalné, protože unášejí sopečný popel, původně zamrzlý v ledu. Horské řeky jsou průzračné a voda je pitná. Mají krásná jména: Grímsá (Skalnatá), Fossá (Peřejová), Leirá (Bahnitá) či Hvítá (Bílá). Kvůli vodopádům a peřejím jsou nesplavné, jen na několika se provozuje adrenalinový rafting, a všechny jsou rájem sportovních rybářů. Asi 7 % jejich potenciální energie se využívá (např. hydroelektrárna Sigalda). Nejdelší jsou Thjorsá (230 km) a Jökullsá á Fjöllum (206 km), nejmohutnější Hvítá (185 km, průtok 390 m3/s). Z dalších jsou významnější Skjálfandáfljt (178 km), Markarfljót (100 km) a Laxá (93 km). Nejznámějšími vodopády jsou Gullfoss (32 m) a mohutný Dettifoss (44 m, 200 až 500 m3/s, zvaný též Niagarou Evropy), na témže toku Selfoss a Hafragilsfoss. Nejvyšším vodopádem je Glýmur (190 m), nejdostupnějším Skógafoss (62 m), snad nejkrásnějším je vysoký a úzký Seljalandfoss (65 m), za nímž se dá projít po stezce; dále stojí za vidění Hengifoss (110 m), Hjálparfoss (13 m) a v národním parku Skaftafell Svartifoss. Hraunfossar je série vodopádů a peřejí o šíři 1 km na pravém břehu řeky Hvítá. Voda se doslova prodírá skrz lávové pole Hallmundarhraun, které původní vodní tok zavalilo.

Sopky

Je jich přibližně 200, některé dosud aktivní a všech typů (štítové, puklinové, stratovulkány). V závorce jsou data významných erupcí. Askja (1961; v roce 1875 popel dopadl až v 1300 km vzdáleném Norsku, průměr kaldery 50 km), Bardarbunga pod ledovcem Vatnajökull (2000 m n.m., 1996 její výbuch roztavil masu ledu a vzniklý „jökulhläup“, katastrofická záplava, způsobila škody za 15 milionů dolarů. Pod ledovcem Vatnajökull leží vulkanický systém Veidivötn, patří sem i podledovcová kaldera vulkánu Grímsvotn (40 km2), který je nejaktivnějším na Islandu (zatím poslední jökulhläup způsobil v roce 2004), Leirhnjúkr (1729, 1984-87), Helgafell a Eldfell na ostrově Heimaey ve Vestmanských ostrovech (1973), Hekla (1491 m n.m., hřeben 27 x 5 km, v historické době vybuchla sedmnáctkrát, mj. v letech 1104, 1845, 1947, 1970, 1980-81 a 1991, 2000). Hekla je velmi nebezpečná, při posledním výbuchu vznikla prasklina 7 km dlouhá, popel vyletěl do výše 15 km a proud lávy byl široký 4 km.
Dalšími sopkami jsou tefritový prstenec Hverfjall u Mývatnu (jediný výbuch před 2500 lety, vyhaslá), dokonalá kaldera Eldborg (vyhaslá), Katla pod ledovcem Mýrdalsjökull (aktivní), Krafla (1724-29, 1977, 1981-84, lávové proudy několika generací), Snaefell (1833 m n.n., podledovcová) a četné další. Specialitou Islandu jsou puklinové sopky, např. Lakagígar (roku 1783 výbuch sopky z praskliny dlouhé 25 km pokryl lávou o objemu 12 km3 přes 565 km2 území) a podledovcové magmatické kupy, např. „královna islandských sopek“ Herdubreid (1682 m n.m.) nebo Búrfell. Podmořskou erupcí vznikl ostrov Surtsey (1963-67, 174 m n.m., průměr 1,3 km2). Se sopečnou činností souvisejí výrony plynů. Fumaroly jsou výrony plynů do 150 °C s převahou vodní páry, mofety výrony oxidu uhličitého, solfatary výrony oxidů síry a sirovodíku do 400 °C. Bahenní sopka vzniká, když směs plynů, vodních par a horkých vod rozmáčejí  sedimenty nad sebou a jako vroucí bahno je v různých intervalech vyvrhují ze vzniklé kráterové prohlubně o průměru i několik metrů. Barevné výkvěty solí jsou žluté (síra), tmavošedé (pyrit), rezavé (hydráty železa) či bělavé (sádrovec). Geysirit je vodnatý oxid křemičitý, který se usazuje na okrajích prohlubní. Pseudokrátery vznikají při zalití mělké bažiny žhavým magmatem, nemají žádný sopečný sopouch. Magma je roztavená hornina pod zemskou kůrou, láva je magma, které se dostalo na povrch země a utuhlo. Lávová pole jsou rozsáhlé příkrovy utuhlé lávy. Dosud nevychladlé lávové pole vzniklo výbuchem sopky Leirhnjúkur (1984-87), přístup je dovolen po vytyčené stezce. Stará lávová pole zarůstá mech Rhacomitrium lanuginosum, později i kvetoucí rostliny a nakonec soliterní dřeviny. Pro turisty je nejzajímavější láva provazovitá; struskovitá sypká láva je špatně schůdná a o ostré hrany blokové lávy se lze i pořezat. Přírodní sklo je lesklý obsidián. Vzniká utuhnutím lávy bohaté na oxid křemičitý (až 60 %). Může být černý, šedý, červený i zlatooranžový, někdy se barvy mísí. Černý je zbarven magnetitem, červený hematitem. Čím méně oxidů železa obsahuje, tím je průzračnější.

Osobní jména

Islanďané až na výjimky nemají příjmení, ale používají jméno po otci (patronymum). Syn se tak jmenuje například Peter Jónsson (Janův syn), dcera Sigrídur Jónssdóttir (Janova dcera). Když se žena provdá, své jméno nemění. Jejich děti získávají patronymum po otci. Při oslovování nebo označování osoby se vždy používá osobní jméno, patronymum se nikdy neužívá samotné. Každého Islanďana zajímá jeho rodokmen, a proto byla zřízena databanka Íslendingabók, v níž jsou uvedena jména všech lidí, kteří se na ostrově usadili od počátku 9. století. Zde každý může najít své předky. Unikátní databáze je cenná především pro lékařský výzkum, zkoumání genetické výbavy a objasnění příčin nemocí s vazbou na dědičnost.