Dovolená na Špicberkách

ŠPICBERKY - divoké hornaté souostroví vysoko nad polárním kruhem. Souostroví, které politicky patří pod Norské království, leží v pomyslném středu Severního ledového oceánu, méně než 1.000 km od Severního pólu. 

Čarokrásná říše skal, ledu a divokých zvířat. Souostroví magického půlnočního slunce i nekonečné zimní tmy. Víte, že Špicberky jsou nejseverněji osídlený kout naší planety? Čím blíže k pólům, tím podivnější jsou pro našince dny a noci. Špicberky to mají k severnímu pólu o poznání blíže, a proto je možné strávit celé měsíce na stálém denním světle. 

Kdy jet na Špicberky?

Od konce dubna do konce srpna svítí slunce na Špicberky po celých 24 hodin denně. Nastává tak hektické arktické léto, kdy zde ožívají hejna polárních ptáků, lední medvědi, mroži, lišky nebo sobi. Špicberky se však mohou chlubit dokonce i flórou - naleznete zde desítky druhů jemných polárních kvítek. Kouzelná krátkodobá erupce života v nehostinné přírodě - to je charakter, který nám souostroví Špicberky každoročně přináší. Navštivte s námi jeden z polárních rájů, kde je těžké nepropadnout kouzlu dalekého severu.

• Polární záři můžete vidět v březnu nebo v říjnu. 

Počasí: Teplota a srážky

Ačkoli leží Špicberky daleko za polárním kruhem, moře zde většinou nezamrzá. Ostrovy jsou z 60 % pokryté ledovci nebo sněžnými pláněmi. Místní arktické podnebí ovlivňuje Severní Atlantik. Průměrná teplota se pohybuje mezi plus deseti a mínus čtyřiceti.

Západ

Podnebí zde výrazně ovlivňuje Golfský proud, který otepluje především západní pobřeží. Teploty tady tak nejsou srovnatelné s oblastmi u Aljašky anebo u Ruska. V letních měsících bývá Grónské moře v okolí Špicberků zcela bez přítomnosti ledu a teplotní průměr v červenci tady činí 6,1 stupňů Celsia.

Východ

Teplota však klesá zejména směrem na východ. Není se proto čemu divit, že v lednu tady průměrná teplota činí asi -15,8 °C. Chybět samozřejmě nesmí ani mrazivý vítr, který snižuje pocitovou teplotu na minimum. Roční úhrn srážek na Špicberkách se pohybuje okolo 400–500 mm. Asi nikoho také nepřekvapí, že jde převážně o srážky sněhové.

Nakupování a suvenýry

Špicberky jsou díky svým podmínkám pouze řídce osídleny. Na nějaká větší nákupní centra tady proto narazíte jen stěží. Jejich přítomnost očekávejte pouze ve větších městech – například ve zmíněném Longyearbyenu, kde mimo jiné najdete také nejsevernější pivovar na Špicberkách, kde můžete ochutnat speciální dvou a půl procentní pivo Krasnyj medved.

Ze suvenýrů si odsud můžete odvézt nejrůznější druhy přírodnin – od broušených kamenů, přes dřevěné vyřezávané kusy nábytku, sošky z kostí, obrazy rostlin rostoucích okolo ledovců, podobizny sobů a dalších zvířat, která na Špicberkách žijí, až po klíčenky, přívěsky, obrazy i trička s oblíbenými nápisy. Počítejte ale s tím, že také suvenýry jsou tady o dost dražší než kdekoli jinde.

Kultura na Špicberkách

Souostroví Špicberky obývá asi 2 600 stálých obyvatel. 60 % z nich jsou Norové; 40 % Rusové a Ukrajinci. Zbývající procenta tvoří obyvatele jiných národností. Největším městem souostroví je Longyearbyen, kde žije 85 % obyvatel. Najdete zde nemocnici, kostel, školu, univerzitu, kulturní centrum, banku, letiště a muzeum. Ekonomika souostroví se soustředí převážně na těžbu uhlí a rybolov. Ve 20. století se zde ale začal rozšiřovat turismus, který hraje v současnosti důležitou roli.

• Morbidní zajímavostí Špicberků je skutečnost, že zde nemůžete umřít. Pokud někdo smrtelně onemocní, na konci jeho dní ho převezou letadlem nebo lodí na jinou část Norska. Malý městský hřbitov totiž přestal nebožtíky přijímat před 70 lety. Tehdy totiž vyšlo najevo, že pozůstatky mrtvých se v ledové zemi nerozkládají. Těla zesnulých, které chránila věčně zmrzlá půda, se tak staly morbidní kuriozitou.

Zvyky a obyčeje

Mezi tradiční zvyklosti a kulturní obyčeje na Špicberkách patří zouvání. Je vhodné, pokud se vyzujete před vstupem do hotelů, muzeí či vstupem do kostela. Aby vám ovšem nebyla zima, prakticky všude vám nabídnou typické pantofle a nazouváky. V minulých letech zde byl také vydán zákaz chovat kočky, které představovaly riziko pro arktické ptactvo. Psi jsou ale na ostrovech povoleny.

Svátky

A s kulturou také souvisí tradiční svátky, slavnosti a festivaly, které prakticky kopírují oficiální norské dny volna. Na konci ledna je velmi oblíbený jazzově-bluesový festival Polar Jazz. 8. března tady zase slaví konec polární noci a vítá se příchod Slunce (Sunfest Week). Na konci října se můžete těšit na blues festival Dar Season Blues. A v období okolo 14. listopadu se místní loučí se sluncem a vítají polární noc.

Jídlo a pití na Špicberkách

Špicberskou kuchyni nelze tak jednoduše vymezit ani charakterizovat. Je totiž velmi podobná té norské. Specialitou jsou tady hamburgery ze sobího masa nebo guláše ze soba. Oblíbený je také kaviár nebo pokrmy z lososa. Místní specialitou jsou pokrmy z velryb, které zde byly v minulosti hojně loveny. Co se týče tradiční norské kuchyně, ta je založena na konzumaci ryb a mořských plodů. Lidé tady konzumují zejména potraviny, které vydrží dlouho čerstvé bez nutnosti mrazení. Jde například o nasolené a sušené ryby, uzené maso, plochý chléb nebo sýr Gammalost. Z ryb můžeme jmenovat vynikající lososy (laks), dále tresky, sardinky, makrely, sledě, sumečky, slizouny nebo sladkovodní pstruhy, okouny či siveny.

Nesmírně oblíbená je také již zmíněná zvěřina. Norové i obyvatele Špicberků hojně konzumují losy, soby, zajíce, koroptve či bělokury. Velmi oblíbené jsou obložené chlebíčky, kterým se říká smørrebrød s nejrůznějšími přísadami. Často jsou to garnáti, maso, hlávkový salát, majonéza a další. Nesmírně populární jsou i vyhlášené norské sýry. Součástí téměř každého jídla jsou brambory na všechny způsoby a k národním pokrmům patří také bramborové knedlíky zvané raspeball.

Mezi běžnou zeleninu, konzumovanou nejen v Norsku, ale také na Špicberkách patří zelí, tuřín, mrkev, květák či brokolice. K dochucení jídel se často používá kopr, hořčice a různé majonézy. Z nápojů dominuje černá káva, pivo a skandinávská lihovina – akvavit. Zajímavostí je, že mnoho domácností nedisponuje vlastní kuchyní. Stravují se tak v kantýnách anebo přilehlých restauracích.

Co se týče tradičních norských jídel, které se těší velké oblibě také na Špicberkách, pak musíme zmínit například Gravlaks (Graavilohi), který tvoří losos marinovaný v soli, cukru, kopru a brandy.

Za zmínku jistě stojí i Rakfisk, což je syrový rybí pokrm ze pstruha nebo sivena, jehož původ sahá až do středověku. V tomto případě se konzumuje nasolené maso, které se nechává dva až tři měsíce (výjimkou není ani celý rok) fermentovat. Rybí maso se pojídá s chlebem či bramborami, případně cibulí, smetanou, hořčičnou omáčkou apod.

Oblíbený je i pokrm zvaný Tørrfisk (stokfisk), který představuje na vzduchu sušené ryby (především tresky). Zmínit musíme také Lutefisk – norskou specialitu připravenou z výše zmíněných sušených ryb nebo solených a sušených ryb, které jsou ale navíc namočeny do louhu a pak ve správnou chvíli zase vyprány ve vodě. Ryba touto přípravou zrosolovatí a její povrch připomíná želatinu. Ryba se pak lehce povaří a podává s tradičními norskými přísadami (brambory, hrách a jiné), případně s bešamelem.

Pro milovníky polévek tady máme také jednu třešinku. Je jí krémová rybí polívka fiskesuppe, která se vaří z mléka a různých druhů ryb a zeleniny.

Jako předkrm si tady můžete dát nakládaného sledě v octě nebo cibulové, hořčičné či rajčatové omáčce. Zajímavé jsou také rybí knedlíčky fiskeboller podávané s bešamelovou omáčkou a mrkví. Pokud máte chuť na něco malého, dejte si fiskekabaret – v aspiku úhledně poskládané ryby, zelenina a vejce. Milovníci salátů si jistě oblíbí salát z garnátů s domácí majonézou nebo garnátí salát s majonézou, kterému se tady říká Rekesalat.

Ceny a měna

Oficiální měnou Špicberků je Norská koruna (NOK). Na Špicberkách je zřízená zóna bez daně, díky čemuž by ceny na souostroví měly být nižší. V realitě to však bohužel neplatí. Norské koruny si můžete vyměnit ještě v Norsku na letišti při přestupu na let na Špicberky nebo přímo na ostrově.

Co se týče samotných cen, ty jsou na souostroví nesrovnatelně vyšší než u nás. Drahé je zde převážně jídlo a ubytování. Denní rozpočet pro jednoho cestovatele činí asi 350 Eur (9 100 Kč). Například noc v Longyearbyenu pro jednu osobu se snídaní vás vyjde asi na 1 500 Kč. Za čtyřchodovou večeři zaplatíte zhruba 2 500 Kč, pokud byste chtěli ochutnat kaviár, dáte za porci zhruba pětistovku. Za další norskou specialitu – guláš ze soba, zaplatíte také pět set korun.

Za jeden hamburger pak zaplatíte cca 375 Kč. Za pizzu pak dáte zhruba 375 Kč, za zmrzlinu 250 Kč, za gin 200 Kč a stejně drahé je tady taky místní pivo. Za jeden půllitr tady zaplatíte rovné dvě stovky. Smlouvání tady nefunguje, ceny jsou pevné. Myslete také na to, že ani spropitné není zahrnuto v ceně. Proto jej připočtěte k celkové útratě tak, jak jste zvyklí ze západních zemí.

Bankomaty a platba kartou

Stejně jako v Norsku, můžete i na Špicberkách téměř všude platit platební kartou. Zajímavostí je, že ve městě Longyearbyen se nachází nejsevernější banka na světě s nejseverněji položeným bankomatem světa. Pokud se budete vydávat do vzdálenějších usedlostí, mějte vždy po ruce Norské koruny v hotovosti a nespoléhejte na dostupnost bankomatů či akceptaci platebních karet.

Špicberky - doprava

K dopravě se na ostrovech používají sněžné skútry, lyže nebo snežnice. Auta a autobusy se vyskytují zřídka.