transsiřská magistrála sdílené taxíky překrásná jezera jezero Bajkal pravá arktická divočina historie muzea, galerie šperky řezbářské a další umění carské a královské paláce starověká královská venkovská sídla mauzolea osobností obří sochy kostely a kláštery nábožeská centra a svatyně losí farmy divoká zvěř národní parky gastronomie typické suvenýry
Někdy je i cesta cíl. V případě Ruska to platí dvojnásob. Vaše kroky pravděpodobně povedou k transsibiřské magistrále, prostřednictvím které se dostanete z Moskvy až do Vladivostoku. Vychutnat si ale můžete také další neméně zajímavé trasy, z nichž některé vás zavedou k osamělým částem Sibiře a ruského „dálného východu“. K cestování ale nemusíte využívat pouze vlaky. K dispozici jsou také jakési sdílené taxíky.
Během cest se můžete kochat překrásnými jezery, z nichž mnohé jsou doplněny o zubaté vrcholky hor nebo šumějící vodopády. Užijte si dokonalé výhledy na jezero Bajkal nebo se vydejte na některý z ostrovů, kde to žije pravou arktickou divočinou.
Rusko je nesmírně hrdé na svou historii, čemuž odpovídá nespočet muzeí a galerií, které mapují zrod státu i jeho pohnutou historii. Prohlédnout si tady můžete historické prameny, šperky, řezbářské a další umění a zjistit, jak se v Rusku dříve žilo.
Z památek navštivte carské a královské paláce, starověká královská venkovská sídla nebo mauzolea významných ruských osobností. Jen v Moskvě dohlíží na její chod nespočet obřích soch, které rozhodně stojí za prohlídku. Nechybí samozřejmě ani nejrůznější kostely, kláštery nebo další náboženská centra a svatyně.
Také přírodních zajímavostí má Rusko nepočítaně. Vydat se můžete třeba na losí farmy, kde vám dají ochutnat losí mléko, pozorovat můžete divoká zvířata ve svém přirozeném prostředí nebo navštívit zdejší národní parky. Nezapomeňte si odsud přivézt typické suvenýry a ochutnat místní gastronomické speciality.
Rusko je největším státem na světě a zaujímá značnou část Asie i Evropy. Podnebí Ruska je proto vzhledem k velikosti státu opravdu různorodé. Země leží v několika podnebných pásech od polárního ledového v zemi Františka Josefa, po subtropické pásmo na pobřeží Černého a Kaspického moře. Zajímavostí také je, že zde leží místo, kde byla naměřena historicky nejnižší teplota na světě. Jde o město Ojmjakon v Jakutské republice. Většina území Ruska leží v subpolárním podnebném pásu, existují zde i místa, kde se během léta příjemně ohřejete.
Pokud máte rádi teplo a slunečno, vydejte se do Ruska v letních měsících. Ideální je druhá polovina června, měsíc červenec a srpen. Na koupání to tu ale nebude. Pokud tedy nejste členy otužileckých klubů. Zajímavou raritou, pozorovanou zejména okolo města Petrohrad, jsou tzv. „bílé noci“. Slunce tady zapadá okolo půlnoci a na obzoru se znovu objevuje kolem třetí hodiny ranní. Po celý tento čas jsou otevírací doby většiny obchodů a restaurací 24 hodin.
Ideální pro návštěvu Ruska je ale také zima. Není totiž nic krásnějšího, než když zasvítí sluníčko na zasněžená náměstí a zlaté kupole, které vyniknou ve všeobjímající bílé. I zde ale platí, že byste rozhodně neměli podcenit zimní vybavení. Zimy jsou zde obzvláště kruté. A to zejména na otevřených prostranstvích a náměstích.
Pokud si chcete vychutnat tradiční ruské oslavy a festivaly, vydejte se sem v období Silvestra anebo na začátku jara (cca v dubnu). To tady dochází k otevírání mostů (duben až listopad) a otevírání fontán (květen až září). Typickým měsícem oslav je ale květen (majskie prazdniky). Většina úřadů je od 1. 5. až do 10. 5. zavřená a ceny jsou tady nesrovnatelně vyšší, než v jiných měsících roku.
POČASÍ V MOSKVĚ | ||||||||||||
Měsíc | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | IX. | X. | XI. | XII. |
Průměrná teplota vzduchu: den °C | -13 | -9 | 4 | 12 | 18 | 22 | 24 | 22 | 16 | 10 | 1 | -8 |
Průměrné měsíční srážky (mm) | 31 | 28 | 22 | 35 | 52 | 67 | 74 | 74 | 58 | 51 | 36 | 36 |
POČASÍ V PETROHRADĚ | ||||||||||||
Měsíc | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | IX. | X. | XI. | XII. |
Průměrná teplota vzduchu: den °C | -10 | -6 | 2 | 10 | 16 | 21 | 22 | 20 | 15 | 10 | 2 | -5 |
Průměrné měsíční srážky (mm) | 36 | 32 | 25 | 34 | 41 | 54 | 69 | 77 | 58 | 52 | 45 | 36 |
Nic asi v Rusku nepřekvapí více, než zbožím přeplněné obchody. Nabídka zboží, především ve městech, převyšuje nabídku v ČR a je za překvapivě nižší ceny. Jedinými místy, kde ceny vysoce převyšují běžnou hladinu, jsou stánky na turisticky atraktivních lokalitách.
Rusko je rájem pro milovníky nejrůznějších (více či méně kýčovitých) suvenýrů. Nakoupíte je tady prakticky na každém rohu a poměrně levně. Stálicí na ruském trhu jsou jistě matrjošky. Matrjoška je k dostání v nejrůznějších velikostech, podobách a variantách. Tradiční matrjoška má podobu panenky, která v sobě ukrývá několik dalších menších panenek. V Rusku ale narazíte také na matrjošky v podobě ruského prezidenta Medvěděva, Putina, Jelcina, Lenina, Brežněva, Gorbačova, slavných hokejistů či pohádkových postaviček z ruských kreslených filmů.
Mezi další typicky ruské suvenýry patří ruská ikona anebo vejce s obrázkem Krista nebo Bohorodičky. Tyto ikony zakoupíte nejen ve stáncích se suvenýry, ale také v kostelech a chrámech. Vybírat si můžete z již zmíněných ikon anebo dalších významných ruských světců.
Pořídit si tady můžete také připomínky na éru SSSR. Ruské obchody se suvenýry jsou plné upomínek na dobu Sovětského svazu. Nakoupit si tady můžete plakáty, rudé hvězdy či srpy a kladiva v nejrůznějších podobách, uniformy, vojenské čepice, vlajky, předměty s vyobrazením sovětských prezidentů a hrdinů nebo třeba připomínky na cesty sovětských kosmonautů na Měsíc.
Dámy jistě ocení nepřebernou nabídku typicky zdobeného textilu. Prakticky každá ruská žena vlastní alespoň jednu zdobenou šálu. Nosí je, buď coby pokrývku hlavy, ležérně přehozené přes ramena, kolem krku, nebo si do nich za chladného počasí balí celou horní polovinu těla. Pokud vás tento styl zaujal, můžete si jednu takovou také pořídit. Obvykle půjde o pestrou směsici barev a květinových vzorů.
Za zmínku jistě stojí také kvalitní ruská vlna. Z ní se vyrábí třeba ručně pletené ponožky anebo palčáky. Hitem poslední sezóny jsou válenky, tradiční vysoké plstěné boty s dekorem nebo bez a nově i s gumovými návleky do deštivého počasí. Pořídit si tady můžete také typický ruský kožešinový kabát zvaný šuba nebo čepici – tzv. ušanku.
Pokud nedáte dopustit na tradiční ruské umění, kupte si alespoň pár ručně malovaných táců, lžiček a krabiček. V Rusku se kromě dřeva maluje i na keramiku a tak si nezapomeňte odvést Gžel (bílý podklad s tmavě modrou malbou připomíná rozpitý český cibulový vzor) nebo Dulevo (figurální sošky oceněné Leninovým řádem, nejvyšším sovětským vyznamenáním).
Skvělou připomínkou je i Čeburaška – legenda ruského animovaného filmu. Má velké myší uši, medvědí tělo a blíže neidentifikovatelný obličej. Z filmových suvenýrů si můžete přivézt také figurky Mrazíka, Zajíce a Vlka z Jen počkej, zajíci! nebo nových olympijských maskotů.
V Moskvě i dalších větších městech Ruska můžete vyrazit také na nákup kosmetiky. Protože se na ni tady nevztahují žádné evropské regulace, je velmi často na přírodní bázi a vysoce kvalitní. Za zmínku stojí třeba značka Čistaja linija, která produkuje fantastické čistící gely a krémy za extrémně nízké ceny. Pokud vám nevadí si za kosmetiku maličko připlatit, vsaďte na značku Natura Siberica.
Speciální kategorií je alkohol. Pokud v Rusku zamíříte do jeho oddělení, pak vás na lopaky položí extrémně velký výběr tvrdého alkoholu (zejména pak vodky). I ta je zajímavým suvenýrem. Ať už sáhnete po jakékoli značce, rozhodně neprohloupíte. I ta nejlevnější vodka tady chutná jako ta nejlepší vodka z Česka. K zakousnutí můžete dokoupit i černý kaviár a pro děti speciální bonbony či čokolády. Dívejte se po produktech vyhlášených výrobců, mezi které patří třeba Krasnij Okťábr, Rot Front nebo Babajevskij.
Pokud chcete ochutnat něco vskutku bizarního, pak sáhněte po místních zavařeninách. Zavařuje se tady prakticky cokoli, na co si jen vzpomenete. Ochutnat můžete i mléka s nejrůznějšími příchutěmi, tlačenku z krabích tyčinek, sušenou rybu či mořské plody, suchary s příchutí aspiku s křenem nebo kopr, který Rusové dávají prakticky do všeho. Na farmářských trzích se dívejte zejména pro tradičních ruských medech, které patří k těm nejvyhlášenějším na světě.
V Rusku žije více než 100 různých národností a etnických skupin. Kultura je tady proto nesmírně rozmanitá. Co se týče indoevropské skupiny, k té náleží asi 130 milionů převážně rusky mluvících slovanských obyvatel (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové apod.). V oblasti evropské tajgy a tundry žijí Karelové a Komijci a v Povolží Mordvini, Marijci a Udmurti, kteří jsou součástí ugrofinské skupiny. Turkickými nebo turkotatarskými jazyky hovoří na severním Kavkaze a zejména v Povolží (Tataři, Baškirci, Čuvaši).
Co se týče náboženství, i to je v Rusku rozmanité. U slovanské větvě ale přežila silná pravoslavná tradice. Mnohé národnosti si zachovaly svá tradiční náboženství. Islám vyznávají některé turkotatarské a kavkazské národy, buddhismus se objevuje u mnohých Kalmyků a Burjatů.
Při prvním kontaktu s občanem Ruska doporučujeme přímý oční kontakt. Nezírejte na něj ale příliš dlouho. Za hrubé a krajně nevhodné chování je považováno odvrácení zraku. Nejen v osobním, ale i pracovním vztahu se setkáváme s tím, že muži líbají ruku ženě. Vždy ale čekejte, dokud vám žena svou ruku jako první nenabídne.
V některých částech Ruska se ale může stát, že muž ženě ruku nepodá. Neberte to osobně, je to součástí jejich kultury. Protože jsou Rusové poměrně konzervativní národ, nedoporučujeme vám dlouze zírat na ženy na ulici. Také veřejné projevy lásky zde nejsou příliš vhodné.
Speciální kategorií jsou tady telefony. Je zvykem, že telefon se zvedá vždy a to i během důležitého obchodního jednání. Co se týče titulů a oslovování, tomu Rusové nepřikládají žádný zvláštní význam. Jediným používaným titulem při oslovování je „profesor“.
Během chůze po ulici anebo při obchodním jednání či obyčejné konverzaci dbejte na vzpřímené držení těla. V opačném případě si Rusové pomyslí něco o lenosti. Za naprosto nevhodné se v Rusku pokládá postoj s rukama v kapsách anebo žvýkání žvýkačky s otevřenou pusou. Také byste neměli pískat a to ani během sportovních zápasů či společenských událostí.
Pokud se s druhým příliš neznáte, vyhněte se debatám o politice. Také v některých oblastech Ruska není příliš vhodné mluvit o politické situaci. Je zde totiž stále mnoho příznivců Stalinismu. Pokud vás místní pozvou domů, připravte se na záplavy objetí a polibků. Vždy se chovejte dle toho, jak se chovají místní. Vyhnete se tak případnému společenskému faux pas.
Co se týče oblékání, i v tom jsou Rusové poměrně konzervativní. Ženy by se měly vyvarovat hlubokým výstřihům a krátkým sukním. Pro muže je naprosto nevhodné přijít do společnosti v krátkých šortkách. Konzervativní oblečení je vyžadováno také v případě návštěvy některé z náboženských budov a památek. Džíny nejsou přijatelné.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Rusové slaví pořád a neustále. Ve skutečnosti mají pouze několik zásadních svátků a festivalů. Na druhou stranu jsou schopni zpříjemnit si běžný den nějakou soukromou rodinnou oslavou a sešlostí.
Mezi nejvýznamnější patří pravoslavné svátky. Sami Rusové rádi říkají, že jsou jedinou zemí na světě, kde se slaví Vánoce a Nový rok dvakrát. Významné jsou také svátky spojené s historií. Velmi oslavována je zde ruská armáda. Proto je jedním z nejvýznamnějších svátků devátý květen, kdy byla podle Rusů oficiálně ukončena druhá světová válka. Stále se tady slaví i první květen, jako Svátek jara a práce. Za zmínku stojí i 17. listopad a Velká říjnová socialistická revoluce nebo další významné dny, jako např. Den ústavy Ruské federace či Den ochránce vlasti.
Nový rok tady slaví dvakrát. Jendou standardně 1. ledna, kdy tady teče vodka proudem a pořádají se velkolepé ohňostroje, podruhé během půlnoci ze 13. na 14. ledna. Oslava dvou Nových roků je způsobena rozdílem mezi Juliánským a Gregoriánským kalendářem. Starý Nový rok se ale oficiálně příliš neslaví.
Významný je i Den ochránce vlasti, který připadá na 23. Února. Místní tady slaví vznik Rudé armády. Zajímavostí je, že u příležitosti oslav jsou tisknuty speciální poštovní známky a svátek je zmiňován ve všech médiích i v politických kruzích. Oslavovaný je také Mezinárodní den žen, který připadá na osmého března.
Za zmínku jistě stojí také Maslenica (masopust), kdy Rusové slaví konec zimy a začátek jara. Oslavy se nesou v duchu velkolepých hostin a hektolitrů alkoholu. Slaví se tady i Velikonoce, na pomlázky tu ale pravděpodobně nenarazíte. Velikonoce jsou pro Rusy obdobím klidu a rozjímání. Významný je také Den vítězství (9. květen) a Den Ruska (12. června). Vánoce jsou tady podobné těm našim. Děti dostávají dárky na Štědrý večer, jakmile vyjde první hvězda.
Kvalita vody ve vodovodní síti je stejná jako v České republice. Snídaně se na zájezdech sevírují v kvalitních hotelových restauracích. Mimo hotel jsou ceny velmi rozdílné. Běžné restaurace mají nabídku i ceny srovnatelné s ČR, luxusní restaurace jsou však velmi drahé a večeře může vyjít až na několik set dolarů.
Původ ruské kuchyně je neodmyslitelně spjat s životem obyčejných rolníků, kteří se museli stravovat v často velmi složitých podmínkách. Živili se především bramborami, kapustou, okurkami, cibulí a samozřejmě chlebem. Jednoduchou stravu si ochucovali kysanou smetanou, koprem či petrželí. Na dlouhou zimu většinou nakládali zeleninu a z ovoce si dělali džemy. Samozřejmostí byla konzumace chleba a dalšího pečiva, které pekli z žita, ječmene, pšenice a prosa. S bramborami to bylo v Rusku vůbec komplikované. Do země je údajně přivezl car Petr I. Veliký z Holandska a místní je považovali za jablka ďáblova.
V roce 1840 bylo jejich hromadné sázení nařízeno a brambory se staly „druhým chlebem“ nejchudší vrstvy obyvatelstva. V Rusku si samozřejmě pochutnávají také na rybách a zvěřině. Velké oblibě se těší bobuloviny a vyhlášený je zejména zdejší med. Pojďme se společně podívat na nejoblíbenější ruské pokrmy.
Velmi oblíbený je například šašlik, který můžeme přirovnat k tureckému „šiš kebabu“. Jde o marinované kousky masa ugrilované na jehle. Maso je obvykle prošpikováno cibulí. Oblíbené a u nás poměrně známé jsou pelmeně. Jde o malé taštičky z tenkého těsta plněné kořeněným mletým masem. Vaří se ve vodě a podávají s máslem anebo smetanou. Místní si k nim dávají ale i hořčici nebo je namáčí v octu.
Obdobou pelmení jsou vareniky. Také vareniky představují malé taštičky plněné kde čím. Konzumovat je můžete jak na sladko, tak na slano.
Oblíbený je i hovězí Stroganoff, který představuje kousky hovězího masa ve společnosti hub a kysané okurky. Maso je polité nakyslou smetanovou omáčkou. Za zmínku stojí jistě o golubcy, kterými myslíme dušené závitky z mletého masa v zelném listu. Závitky většinou obsahují rýži nebo pohanku a často se podávají s rajčatovou omáčkou.
Pokud máte rádi aspik, pak se v Rusku poohlédněte po jídle jménem Choloděc. Jde o telecí, hovězí anebo vepřovou huspeninu, která se podává s křenem, hořčicí, česnekem anebo smetanou. Kromě masa v aspiku najdete i zeleninu a koření.
Pokud se touláte ruskými uličkami a narazíte na nějaký stánek s rychlým občerstvením, poručte si kartošku krošku. Jde o bramboru ve slupce, která je plněná různými náplněmi. Jako street food můžeme považovat i pirožki, což je pokrm z kynutého těsta plněného masem, vejci, bramborami, zelím, houbami, tvarohem anebo jinými náplněmi.
Za zmínku jistě stojí také bliny, což jsou tenké palačinky (podobné těm francouzským), které tady dělají z pšeničné mouky a plní je sladkými i slanými náplněmi. Oblíbené jsou například palačinky se zakysanou smetanou nebo kaviárem.
A u kaviáru ještě chvíli zůstaneme. Ten v Rusku patří mezi vyhlášené speciality a je častým suvenýrem. Cena kaviáru tady závisí na druhu ryby, množství použité soli a konzervačních látek. Čím méně těchto látek kaviár obsahuje, tím je dražší (a jeho trvanlivost kratší).
Asi nejznámější polévkou je ruský boršč, který se připravuje z kostí a masa (v Rusku obvykle hovězího) spolu s červenou řepou a jinou zeleninou (cibule, zelí, rajčata, mrkev, celer). Navrch se přidává slušná porce zakysané smetany. V Rusku jde o národní jídlo.
Neméně oblíbená je také kapustová polévka zvaná šči, která byla po více než tisíc let nejčastějším prvním chodem oběda jak u chudých lidí, tak u šlechty. Obsahuje kapustu, maso, mrkev nebo kořen petržele a koření. Ani tady nechybí kysaná smetana. Kapustu můžete nahradit kysaným zelím.
Polévka s netradičním názvem Soljanka je velmi hustá a obsahuje kusy masa nebo ryby se zeleninou. Kyselo-slanou příchuť jí dodávají přísady jako olivy, citron, rajčata, nakládané houby a okurkový nálev. Samozřejmostí je kopr a smetana.
Za zmínku jistě stojí také kyselo-slaná polévka zvaná rassolnik. Připravována je z nakládané zeleniny (základem je kyselý nálev z okurek), ledvinek, drůbežích drobů, brambor, zeleniny a ječmenu. Před koncem vaření se opět přidává smetana.
Pokud máte rádi ryby, určitě ochutnejte polévku zvanou ucha. Kromě ryb v ní najdete zeleninu a koření. Tradiční nudlovou polévkou je lapša. Milovníci studené kuchyně si jistě pochutnají na okrošce – polévce připravované z kvasu a zeleniny.
Když se řekne Rusko, mnoho z nás si zajisté vybaví vodku. Je pravda, že vodka je tady extrémně kvalitní. Nezáleží, zda sáhnete po té nejlevnější či nejdražší značce, vždycky bude lepší než u nás. Vodka se dnes prodává nejen čistá, ale také se spoustou příchutí, např. paprikovou, citrónovou, s listy jabloně a hrušně, s nejrůznějšími bylinkami atd. Jistou alternativou ke kupované vodce jsou po domácku vyráběné tzv. samohonky, u nichž je často cílem pouze vysoký obsah alkoholu a nikoliv chuť.
Pokud patříte mezi pivaře, pak vyzkoušejte zdejší pivo Baltika. Pivovar vlastní dánská firma Carlsberg. Chcete ochutnat něco opravdu netradičního? Pak si poručte kvas. Jde o slabě alkoholický nápoj, který se vyrábí ze zkvašeného žitného chleba. Místní ho označují za „dětské pivo“, protože jeho minimální hladina alkoholu je přijatelná i pro děti.
Z vín se velké oblibě těší místní šampaňské (Sovětskoje Šampanskoje). Ochutnat můžete také sladký fermentovaný nápoj z medu s nízkým obsahem alkoholu známý jako Medovucha.
Ti, kdo alkoholu příliš neholdují, si jistě pochutnají na ruském čaji a kávě. Ochutnat mohou také nealkoholický ovocný nápoj z bobulovitých plodů, především brusinek nebo klikvy zvaný Mors anebo tmavý horký medový nápoj s kořením, který se nazývá Sbitěň.
Vybrané informace:
Mohlo by se vám líbit
Ocenění udělená odborným časopisem TTG:
Několikanásobný nejlepší touroperátor pro Ameriku
a nejlepší touroperátor pro Asii, Austrálii a Oceánii.
Pravidelně mezi nejlepšími třemi CK pro subsaharskou Afriku
a pro cestování za kulturou, památkami a dobrodružstvím.
Copyright © 1994 - 2024 Cestovní kancelář ESO travel a.s., všechna práva vyhrazena | Zásady ochrany osobních údajů | Nastavení cookies Aira GROUP, Outsourcing IT