Dovolená v Kanadě

Kanada je místem, kde se snoubí divoká příroda s volně žijícími zvířaty a adrenalinovými zážitky. Za divočinou vyrazte do Hudsonovy zátoky, kde máte velkou šanci spatřit polární medvědy. V parku Newfoundland prý můžete potkat až šest losů na čtvereční kilometr. Národní park Wood Buffalo je domovem bizonů. Lákají vás spíše menší zvířata a zástupci hmyzu? Pak zamiřte do parku Point Pelee National Park, kde se každoročně objevují tisícovky překrásných motýlů.

Kanada je známá také pro své nenapodobitelné pláže. Místní si oblíbili třeba Basin Head Beach nebo pláž Sauble, která byla v minulosti zvolena jako nejlepší sladkovodní pláž Kanady. Za zmínku jistě stojí i Long Beach s dramatickými vlnami nebo English Bay Beach v centru Vancouveru, která láká milovníky opalování i volejbalu.

Za adrenalinovými zážitky vyrazte do města Whistler, které platí za nejlepší lyžařské centrum Kanady. To naopak lokalita Tofino na pobřeží Pacifiku nabízí ideální podmínky pro surfování a další vodní sporty. Město Banff je vyhledávané pro lyžování, pěší turistiku, rafting, jízdu na koni, jízdu na horských kolech a nespočet dalších outdoorových aktivit.

Kanada je proslulá také svými okouzlujícími silnicemi. Třeba na cestě Route 132 okolo pobřeží Quebecu můžete sledovat lesklé věžičky kostelů ve společnosti zalesněných kopců národního parku Forillon. Po cestě dálnicí 37A do Stewartu si můžete připomenout zlatou horečku města Klondike. A Dempster Highway vás zavede do těch nejvzdálenějších a nejodlehlejších koutů Kanady.

Pro Kanadu jsou typické také zdejší majáky. Navštivte třeba maják Peggy s Cove v Halifaxu nebo Cape Enrage – 150 metrů vysokou věž, která se nachází v bezprostřední blízkosti největších přílivů světa. Vděčným objektem fotoaparátů je i maják Point Prim.

Milovníci kvalitního pití a oblíbených festivalů by si neměli nechat ujít zimní festival vína Slip. V Kanadě se nachází také několik vinařství, které můžete prozkoumat třeba během projížďky na kole. Ochutnávková trasa vás čeká i na venkově Prince Edward County. Opravdoví fajšmekři by si neměli nechat ujít návštěvu Myriad View Distillery – likérky, která vyrábí 75 % alkohol. Cider nebo brandy pak můžete ochutnat ostrově Vancouver v Merridale Estate Cidery.

Zajímavá místa

Kanada je plná pozoruhodných míst, která si zaslouží vaši návštěvu a obdiv. Jde nejen o kouzelné národní parky bohaté na typickou kanadskou faunu a flóru, ale také nespočet pulzujících měst, která jsou doslova prošpikována významnými historickými památkami i budovami, které rozhodně stojí za povšimnutí. Zapomenout nesmíme ani na proslulá kanadská jezera nebo zdejší hory nabízející jedinečné výhledy do údolí. Co v Kanadě určitě navštívit a kdy? Čtěte dál a dozvíte se to.

Města a čtvrti

Součástí Kanady je několik měst, která se mohou pochlubit nějakým tím „nej“. Prvním z nich je Toronto – nejlidnatější město Kanady a zároveň hlavní město provincie Ontario. Toronto najdeme v jižní části provincie, na severozápadním břehu stejnojmenného jezera.

Hlavním městem Kanady je ale nikoli Toronto, nýbrž Ottawa – šesté největší město Kanady a druhé největší provincie Ontario. Město leží na stejnojmenné řece a obývá ho asi 880 000 obyvatel. Málokdo ví, že Ottawa byla prapůvodně pouze malou vesnicí jménem Bytown. Až v roce 1855 získala statut města a byla vybrána královnou Viktorií jako město předsedající kanadské vládě.

Za zmínku jistě stojí i Montreal – druhé největší kanadské město, největší město provincie Québec a druhé největší frankofonní město na světě. Historická číst Montrealu svým vzhledem připomíná starou Francii s bazilikou Notre Dame. Součástí města jsou samozřejmě i k nebi sahající mrakodrapy a jedinečné vyhlídky.

Během svých toulek Kanadou nezapomeňte navštívit ani olympijský Vancouver, který naleznete v jihozápadní části kanadské provincie Britská Kolumbie.  Nikomu pravděpodobně neuniklo, že to byl právě Vancouver, který hostil XXI. zimní olympijské hry.

A u Britské Kolumbie ještě chvíli zůstaneme. Její součástí je i metropole Victoria, v jejíž blízkosti se nachází proslulý maják Fisgard Light z roku 1860 i překrásná botanická zahrada Butchart Gardens.

Kromě Victorie stojí za návštěvu i „ město totemů “ Duncan. Duncan obývá kmen Cowichan a pochlubit se může rovnou dvěma světovými „nej“. Jedním z nich je nejširší totem a největší, 36 m dlouhá hokejka.

Patříte-li mezi milovníky zimních sportů, neopomeňte návštěvu města Whistler, které je zároveň součástí lyžařského střediska Whistler-Blackcomb v kanadské provincii Britská Kolumbie. Středisko ročně navštíví na 2 000 000 osob, takže tady může být během hlavní zimní sezóny poměrně velká tlačenice.

Milujete-li horské treky, zamiřte do města Banff, které je významným sportovním a turistickým střediskem a ideálním výchozím bodem pro trek do nejvýznamnějších parků v kanadské části Skalistých hor. Jeden z nich – Mount Revelstoke se nachází nedaleko stejnojmenného města.

Pokud vás láká historie nejstarší finanční korporace v Severní Americe - Společnosti Hudsonova zálivu, vydejte se do Kamloops – místa, které bylo v historických dobách jednou z nejvýznamnějších základen této společnosti. Nedaleko něj se nachází indiánská rezervace, pevnost Kamloops i stará soudní budova či historický parní vlak č. 2141. Součástí města je i muzeum, jehož expozice se zabývá zdejší komunitou indiánů.

Zmínit musíme i Quesnel – místo, které v roce 1860 zažilo slavnou Zlatou horečku. Dodnes tuto historii připomínají budovy Hudson Bay Company, stará pošta z roku 1867, Cornisch wheel nebo noblesní Bohanon House.

Významné budovy a historické památky

Každý, kdo navštíví hlavní město Kanady, jistě zamíří k proslulé budově parlamentu. Pokud je vaším cílem Toronto, nezapomeňte si vyjet na vyhlídkovou věž CN Tower. Ve Vancouveru zase stojí za návštěvu historická nálevna U tlučhuby Jacka, proslulé parní hodiny i budova kongresového centra Canada Place.

Již výše jsme zmínili, že v Kamloops – nejvýznamnější základně Společnosti Hudsonova zálivu můžete obdivovat stejnojmennou pevnost, indiánskou rezervaci a muzeum, jehož expozice je věnována zdejší komunitě indiánů i starou soudní budovu či historický parní vlak č. 2141.

Příroda, národní parky a scenérie

Kanada má co nabídnout také milovníkům nezkrotné a divoké přírody a okouzlujících scenerií. Třeba takový Vancouver Island při jihozápadním pobřeží kanadské provincie Britská Kolumbie nabízí neuvěřitelně bohatý reliéf, obří skalní masivy, fjordy, zálivy i tajemné úžiny. Milovníci rostlin a květin rozmanitých barev, tvarů i vůní ať zamíří do botanické zahrady Butchart Gardens nedaleko Victorie.

Samostatnou kapitolou jsou ale kanadské národní parky. Začneme třeba parkem Pacific Rim, kterému kralují téměř neprostupné deštné pralesy, obří jezera, která mohou turisté prozkoumávat za pomocí pestrobarevných loděk. Rozloha zdejšího chráněného území činí 511 km2, přičemž 221 km2 zahrnuje ochranu mořských ekosystémů a 290 km2 ochranu ekosystémů suchozemských.

Další z národních parků – Jasper je součástí Skalistých hor (někdy též označované jako hory Skalnaté). Park najdeme v provincii Alberta, severně od Národního parku Banff a západně od Edmontonu. Jeho součástí je třeba proslulý ledovec Columbia Icefield, ledovec Athabaska, ale najdete tady i horké prameny, jezera, vodopády a samozřejmě hory. Za zmínku jisté stojí také hora Whistler s nádhernými výhledy na horské štíty Skalistých hor. Se sousední Blackcomb ji spojuje oblíbená lanovka.

Dalším ze skvostů je národní park Banff. Během jeho průzkumu si nenechte ujít návštěvu jezer Peyto, Louise Lake a Moraine Lake. Nabízí se zde i možnost vyjet lanovkou až na vrchol Sulfur Mountain. Po náročném dni si můžete dopřát relaxační koupel v termálních pramenech. Za návštěvu jistě stojí i národní park Yoho se Smaragdovým jezírkem, vodopády Takakkaw a spirálové tunely pod Průsmykem kopajícího koně.

Neméně kouzelný je i národní park Glacier, který zahrnuje dva hřebeny již zmíněných Skalistých hor a více než 130 jezer. Mnozí ho označují za ráj pěší turistiky. Pokud tuto aktivitu vyznáváte, rozhodně byste neměli NP Glacier během svých toulek minout. Součástí parku je třeba průsmyk Roger, kterému kralují obří cedry a jedlovce.

Dalším národním parkem je Mount Revelstoke, který najdete na jihozápadě Kanady, v provincii Britská Kolumbie. Jeho rozloha činí asi 260 km2 a sousedí s výše uvedeným parkem Glacier. Součástí parku je pohoří Monnashee a majestátný průsmyk Eagle Pass.

Náš výčet parků a rezervací zakončíme rezervací Mt. Robson, kde si můžete vychutnat jedinečné vyhlídky na nejvyšší horu kanadských Rockies.

Jezera, vodopády a další vodní plochy

Kanada je mnohými označována za zemi tisíců jezer. Kanadská jezera totiž zaujímají dohromady asi 400 tisíc km², což je zhruba 4 % rozlohy země. Mezi nejznámější jistě patří jezero Ontario, které je nejníže a nejvýchodněji položené jezero v systému Velkých jezer v Severní Americe. Zároveň jím prochází hranice mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA (stát New York). Jeho rozloha činí asi 19 000 kilometrů čtverečných. Známé je i jezero Peyto, které je proslulé svou inkostouvou modří. Opomenout nesmíme ani jezera Louise Lake a Moraine Lake, které nabízí neuvěřitelné výhledy na okolní horské scenerie i jiskřivou hladinu vody, jejíž barva se mění v závislosti na počasí i denní době. Není se čemu divit, že jsou tato jezera v neustálém obklopení turistů, kteří zde pořizují úchvatné fotky.

Za zmínku jistě stojí také jezero Maligne, které je součástí národního parku Jasper. Jezero je dlouhé 23 km a je tak nejdelším přírodním jezerem ve Skalistých horách. Vodou je zásobováno z ledovcového pole Brazeau, proto se jeho barva mění z modré na tyrkysovou. Neméně kouzelné je i jezero Pyramid Lake s vyvěrajícími horkými prameny.

Kromě jezer stojí za zmínku také úžina Straight of Georgia. Během plavby úžinou a při troše štěstí se můžete setkat s vládci oceánu – dravými kosatkami či velrybami.

V Kanadě však najdete také nespočet okouzlujících vodopádů. Jedním z nich jsou i vodopády Takakkaw, které najdete v národním parku Banff. Kouzelné jsou také vodopády Bow Falls, které mají zvláště v zimě své nezapomenutelné kouzlo.

Další zajímavosti

Kromě přírodních anebo historických zajímavostí však existují i atrakce, které jsme do žádné z výše uvedených skupin nedokázali zařadit. Přesto jde o místa, která byste měli poctíti svou návštěvou.

Prvním z nich je maják Fisgard Light z roku 1860, který je součástí Britské Kolumbie. Notoricky známou je i lanová dráha Peak 2, která spojuje vrcholy Whistler a Blackcomb a zároveň drží dva světové primáty. Jde o nejdelší úsek (3 km), v němž visí lana bez podpory, a kabiny, které se v nejvyšším bodě vznášejí 436 m nad zemí. Pohled z ptačí perspektivy do údolí je v podání lanové dráhy prostě nezapomenutelný. Takhle lanovka, kterou najdete také pod označením Peak2peak Gondola, se navíc probojovala mezi deset nejkrásnějších lanových drah světa.

Další raritou je nepochybně také světoznámé sportovní středisko Whistler, které bylo dějištěm XXI. zimních olympijských her. Nádherné horské městečko nabízí perfektní podmínky pro lyžování. Najdete zde totiž 3280 hektarů lyžařských terénů, které jsou obsluhovány 37 vleky. A když už jsme u těch vleků, tak musíme zmínit, že součástí střediska je i nejdelší souvislý systém vleků na světě.

Poslední raritou je luxusní panoramatický vlak Rocky Mountaineer, prostřednictvím kterého můžete vidět zasněžené vrcholy třítisícovek, ledovce, blankytně modré hladiny jezer, dunící vodopády i skaliska střídající hluboké lesy. Vybírat si můžete ze čtyř okouzlujících tras a několika cestovních tříd, přičemž nejkratší trasa spojuje města Vancouver a Whistler a trvá tři hodiny. Několikadenní jsou pak vyjížďky z Vancouveru do národních parků Jasper, Banff nebo Calgary.

Nápoje a strava

Kanadská kuchyně je vzhledem ke kulturnímu vlivu a množství etnik, jež zemi obývají opravdu velmi bohatá. Základ kanadské kuchyně vytvořili první kanadští obyvatelé – Indiáni, starousedlíci a Eskymáci. Tito původní obyvatelé se živili především buvolím masem, ráží a řepou. Tyto potraviny se však dnes již přílišné oblibě netěší a nahrazují je moderní vlivy francouzské a anglické kuchyně.

Velké rozdíly jsou také mezi jednotlivými provinciemi. Třeba ty na západě tíhnou ke kuchyni skandinávské, ruské a ukrajinské, východní spíše ke kuchyni britské, irské a skotské. Původní receptury obyvatelstva převládají zejména na severu země. V přímořských oblastech jsou samozřejmě neopomenutelnou součástí jídelníčků čerstvé ryby a mořské plody.

Co se týče tradičních jídel, zmínit musíme určitě jídla z hub, divoké rýže, sladkých brambor a hovězího masa. Opomenout nesmíme ani zázvorovou omáčkou, fazole, hranolky, tvarohový sýr, tradiční pšeničné placky bannock nebo oblíbené fazole s toasty. Velké oblibě se těší také hovězí a krůtí maso, grilovaná kořenová zelenina, uzené maso nebo pokrm známý pod označením poutine. Ve své podstatě jde vlastně o hranolky s omáčkou gravy a tvarohovým sýrem. V Quebecku jde o vyhlášenou specialitu.

Ze sladkých jídel nesmíme zapomenout na tradiční jablečný koláč, který si Kanaďané připravují na nespočet způsobů. Rádi sladká jídla doplňují také o lesní plody – borůvky, brusinky, maliny či ostružiny. Známé jsou i čokoládové Nanaimo Bars a dezert Persians, který představuje skořicové bochánky a koblihy, které jsou zalité jahodovou polevou. Za zmínku jistě stojí i javorový sirup, který Kanaďané přidávají nejen do sladkých, ale i některých slaných jídel a pokrmů. Co se týče nápojů, za zkoušku jistě stojí zdejší kanadské pivo, víno a především whisky.  Ochutnat můžete i vyhlášený koktejl Caesar. Jde o mix vodky a tzv. „clamato“ – nápoje složeného z tomatového džusu a vývaru ze škeblí. To vše je doplněno o tabasco a worcester.

Nákupy

Vše potřebné lze koupit v obchodních centrech a supermarketech. Na většině navštívených míst je možnost zakoupit suvenýry jako např. pohledy, či upomínkové předměty. Ceny potravin jsou o něco vyšší než v ČR, ceny spotřebního zboží však o cca 20% nižší.

Obyvatelé

Nejpočetnější etnickou skupinou jsou Kanaďané britského původu, kteří zaujímají asi jednu třetinu z celkového počtu obyvatelstva. Na paty jim poté šlapou Kanaďané francouzského původu, kteří tvoří asi 1/4 populace a jsou nejvíce soustředěni v provincii Quebec. Čtvrtinu obyvatelstva tvoří tzv. Métis (obyvatelstvo smíšeného původu). Zbytek jsou přistěhovalci z Evropy (Němci, Italové, Ukrajinci či Holanďané). V posledních letech ale v Kanadě přibývá legálních přistěhovalců. Odhady v tomto případě mluví o 250 000 přistěhovalcích ročně.

Náboženství

Zhruba 63 % obyvatel Kanady se hlásí ke křesťanství, přičemž nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev se 43,6 % z celkového počtu křesťanů.

V Kanadě ovšem najdete i početné diecéze východních katolíků, mezi které patří třeba arménští katolíci, chaldejští katolíci z Iráku, maronité, řeckokatolíci-melchité, ukrajinští řeckokatolíci, rumunští řeckokatolíci a slovenští řeckokatolíci.

Z nekřesťanských náboženství je zde nejsilnější islám, k němuž se hlásí asi 3,2 % obyvatel a v současné době je nejrychleji rostoucím náboženstvím v Kanadě. Bez vyznání se profiluje necelých 24 procent obyvatelstva Kanady.

Politické uspořádání

Možná jste dosud netušili, že Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Velké Británie. Královnu zastupuje generální guvernér. Kromě výše uvedeného je ale také parlamentní zastupitelskou demokracií s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi. Politické uspořádání je tady poněkud odlišné od toho našeho a v mnohých ohledně poměrně komplikované. Pojďme se na něj proto podívat blíže.

Kanadský parlament je složeninou dvou komor – dolní komory parlamentu, která je volená lidem a sněmovnou, na druhé straně pak jmenovaného senátu. Členové sněmovny jsou voleni většinovým volebním systémem. Za výpis všeobecných voleb je zodpovědný generální guvernér, kterého pověřuje předseda vlády.

Členům senátu jsou křesla přidělována na regionálním základě. Vybírání jsou premiérem, přičemž je formálně jmenuje generální guvernér (stejně jako vládu). Svou funkci v senátu mohou zastávat až do 75 let věku. Premiérem se stane vůdce strany, kterému vyjádřila dolní komora kanadského parlamentu důvěru.

Kanadskou vládu tvoří členové strany prvního ministra, jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Členové vlády jsou vázáni přísahou ke Královnině tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny.

Pravomoci premiéra jsou poměrně široké a zahrnují třeba jmenování dalších vysokých úředníků. Mezi čtyři hlavní politické strany Kanady patří Conservative Party of Canada, Liberal Party of Canada, New Democratic Party a Bloc Québécois.

Vlajka

Vlajka javorového listu (jiné, avšak poměrně běžné označení pro vlajku Kanady) představuje červený základ o poměru výšky a délky 1:2, která má uprostřed svislý bílý pruh s jedním stylizovaným jedenácticípým javorovým listem uprostřed. Dnešní podoba kanadské vlajky byla přijata parlamentem 22. října 1964 a uzákoněna královnou Alžbětou II. dne 15. února 1965.

Ve vlajce Kanady najdeme kromě červené také bílou. Ostatně právě tato barevná kombinace představuje oficiální barvy státu (od roku 1921). Až do roku 1965 nebyl součástí kanadské vlajky javorový list. I přesto je jeho symbolika užívána již od roku 1860 (většinou jako dekorace). Pokud bychom se blíže podívali na jedenáct cípů javorového listu, pak musíme zmínit, že je tento počet čistě náhodný, a není mu přikládán žádný specifický význam. Dva postranní pruhy symbolizují oceány, jež Kanadu omývají - tedy oceán Atlantský a oceán Tichý.