Dovolená v Chile

Chile, to jsou úzké uličky přeplněné zeleninovými a ovocnými trhy, které od sebe oddělují zdi pokreslené více či méně vyvedenými graffiti. Všudypřítomné galerie a muzea mapující historii i tradiční umění, jsou připravena přivítat návštěvníky z celého světa. Kulturní a historická centra pro změnu nabízí možnost více poznat chilskou kulturu i místní gastronomii.

Chile se může pochlubit více než 4000 kilometry majestátních hor, z nichž mnohé spojují dobře značené turistické trasy. Vychutnat si můžete místní pouště, ledovcové vrcholy, zasněžené sopky, zelené ostrovy i husté pralesní porosty. Pro milovníky opravdových výzev jsou tady připraveny výškové treky. Během cesty se můžete kochat vodopády, žulovými panoramaty, vyhlídkami na kobaltový oceán, stezkami lemovanými vinicemi i hrůzostrašnými horskými průsmyky.

V Chile si přijdou na své také milovníci rozmanité fauny. Bohatý podmořský život Patagonie, doplňují kolonie plameňáků růžových. Pouštní rezervace jsou pak plné velbloudů. Narazit tady můžete ale také na kolonie tučňáků, kondory, lišky a nepolapitelné pumy.

Synonymem pro chilské jídlo je zejména čerstvost. Pochutnat si můžete na výtečných mořských plodech, výborném chilském víně, ale i sýrech, křupavé zelenině a mase. Za nočním životem vyrazte do některého ze zdejších klubů, ve kterých na vás čeká spousta nezapomenutelných zážitků.

Díky divoké přírodě a nedotčenému prostředí je Chile přirozeným hřištěm pro adrenalinové sporty. Oddávat se můžete lyžování, potápění nebo surfování. Na své si přijdou také milovníci raftingu a divoké jízdy nebo ti, kteří chtějí vyzkoušet poměrně nový sport s názvem Sand-boarding.

Počasí v Chile

Počasí v Chile je díky jeho geografické poloze velmi rozmanité. V severních oblastech má charakter pouštní, v centrální části „středomořský“ a na jihu velmi chladný a vlhký. Léto začíná v prosinci a končí v květnu, zimní období trvá od června do září. V centrální oblasti Chile navíc v době od května do srpna často prší. Velikonoční ostrov má stabilní počasí po celý rok.

Velikonoční ostrov (španělsky Isla de Páscua, polynésky Rapa Nui)

Objevitelem Velikonočního ostrova se stal o Velikonocích roku 1722 holandský admirál Jacob Roggeveen, který uviděl uprostřed nekonečných vod Tichého oceánu šedivé skály a pobřeží plné prapodivných vysokých postav vytesaných ze sopečného kamene. Ale už před 1.500 lety se zde patrně vylodili Polynésané. Velikonoční ostrov leží 3.780 km na západ od chilského pobřeží uprostřed Tichého oceánu, je sopečného původu a rozkládá se na 180 kilometrech čtverečních. Najdete zde azurové moře, báječné pláže, palmy, horký vzduch a řadu tajemných úkazů. Nejvýchodnější z polynéských ostrovů patří k Chile od roku 1888, proslavil se především svými gigantickými sochami Moai, které jsou dědictvím po Polynésanech a s tajuplným úsměvem zarputile skrývají svá tajemství. Sochy jsou největší atrakcí i záhadou ostrova. Jsou vysoké 4 až 10 metrů, jejich hmotnost se pohybuje většinou kolem 20 tun, největší sochy však váží i 90 tun. Další záhadou Velikonočního ostrova jsou piktografické záznamy na destičkách rongo-rongo, které se vědcům dosud nepodařilo rozluštit. Návštěvníky okouzlí krátery, jeskyně, pláže, panenská příroda a tajemný duch Velikonočního ostrova. Panuje zde tro­pické podnebí s 1.400 milimetry srážek ročně.