Velký okruh Panamou

Ke vstupu do Panamy je vyžadován cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců. Již od 15. 4. 2004 je v platnosti dohoda mezi ČR a Panamou o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů, která se vztahuje na pobyt do 90 dnů za účelem turistiky. Při odletu ze země je třeba uhradit letištní poplatek ve výši 20 USD.

Od dovozního cla je osvobozeno zboží, které nemá obchodní charakter a je vzhledem k druhu a množství určeno k uspokojování potřeb cestujícího (např. oděvy, věci osobní potřeby; léky, sportovní potřeby, videokamera, fotoaparát a pod.). Speciální předpisy se vztahují na dovoz a vývoz střelných zbraní, rostlin a zvířat. Při převozu přes hranice je třeba přihlásit sumu vyšší než 10.000 USD.

Velvyslanectví Bogota

Edificio AB Proyectos, Calle 98 No. 9A-41, Oficina 602, 110221 Bogota

Telefon: +57 1/ 742 9142

Fax: +57 1/742 9164

Nouzová linka: +57 / 320 367 3296

E-mail: bogota@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/bogotaVelvyslanectví České republiky v Kostarice

Honorární konzulát České republiky v Panamě

Salduba Building, Third Floor, 53rd. East Street, Marbella, Panama City

Telefon: +507 366 8990

E-mail: panama@honorary.mzv.cz

Úřední jazyk

Úředním jazykem je španělština, 14% Panamáků hovoří anglicky.

Geografie

Panama se nachází v nejužší části Střední Ameriky v tzv. Panamské šíji. Sousedí s Kolumbií a Kostarikou. Polovinu území zaujímají nížiny. Nejvyšší pohoří se nachází na západě a jmenuje se Sierra de Veragua a nejvyšší horou Panamy je Volcán Barú (Chiriquí 3475 m n. m.). Pobřeží je lemováno množstvím malých ostrovů. Nejvýznamnějším souostrovím patřícím Panamě je Perlové souostroví v Panamském zálivu. Nalézá se zde mnoho krátkých řek. Polovinu území pokrývají neustále zelené vlhké tropické lesy. Panamská flóra a fauna je nejvíce rozmanitou ze všech zemí ve střední Americe, proto také panamská vláda zřídila mnoho národních parků s rozlohou 29% např. NP Coiba, NP Darién nebo NP La Amistad. Je zde 14 národních parků, 12 lesních rezervací a 10 přírodních útočišť pro zvěř. V Panamě žije 220 savců a 354 plazů a obojživelníků, a mezi ně patří 125 endemických druhů, které se vyskytují pouze v Panamě. Dále pak téměř 1000 druhů ptáků, což je více druhů ptáků než v celé Severní Americe. Panama je sice malý stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky, ale nabízí toho více než jiné  veliké země.

Klimatické poměry

Panama leží blízko u rovníku a těší se z příjemného tropického klimatu. Teplota se pohybuje mezi 25 a 30 °C a vlhkost vzduchu je velmi vysoká. Panama má dvě základní klimatické sezóny, suchou a období dešťů. Suché období trvá přibližně od ledna do půlky dubna a doba dešťů od konce dubna do prosince. Na karibském pobřeží spadne ročně 2500-4000 mm srážek, ale tichomořské je výrazně sušší.

Historie

Území dnešní Panamy bylo již dávno před příchodem prvních Evropanů osídleno indiány, jejichž první osídlení je datováno do let 13 000 až 11 000 př.n.l. V době příchodu Španělských dobyvatelů bylo území Panamské šíje osídleno kmeny Cuevas a Coclé. Jako první Evropan přistál u břehů Panamy španělský dobyvatel Rodrigo de Bastidas v roce 1501. O rok později se u břehů Panamy objevil Kryštof Kolumbus, který během své čtvrté objevné výpravy na panamském území prozkoumal území dnešních provincií Bocas del Toro a Veraguas v západní Panamě. To bylo začátkem jejího začlenění na 300 let do španělských. Díky své strategické poloze v nejužším místě mezi oběma oceány se Panamská šíje rychle stala střediskem dalšího španělského pronikání na pacifické pobřeží Ameriky i důležitou křižovatkou obchodních cest. V první fázi vznikla mezi oceány silnice, později ji nahradila železnice a na počátku 70. let 19. století se začal naplňovat dávný sen námořníků, když se začal budovat Panamský průplav přehrazením řeky Río Chagres přehradou, přičemž vzniklo Gatunské jezero. Přes všechny nepříjemnosti byl nakonec Panamský průplav v roce 1914 slavnostně otevřen. 3. listopadu 1903 získala Panama nezávislost na Kolumbii. Zajímavý byl v Panamě také vývoj politické situace v závěru minulého století. V 80. letech převzal moc nad zemí bývalý šéf panamské tajné policie a aktivní spolupracovník CIA, Manuel Antonio Noriega. V zemi zavládla tvrdá diktatura, která po čtyři roky decimovala obyvatelstvo. Postupně narůstala averze Panamců vůči Noriegovi. V roce 1987 byl Noriega obviněn z obchodování s kolumbijskou narkomafií, která dopravuje drogy do USA. V následujícím roce uvalily USA na Panamu přísné ekonomické sankce, včetně zastavení plateb za kanál a průplavové pásmo. Vztahy mezi USA a Noriegem se postupně vyhrocovaly. Když se 15. 12. 1989 stal Noriega prezidentem Panamy, vyhlásil USA válku, která začala zabitím příslušníků americké námořní pěchoty v průplavovém pásmu. Odveta USA na sebe nenechala dlouho čekat a již 20.12. 1989 zaútočila americká bombardovací letadla na hlavní město. Po pěti dnech amerických útoků se prezident Noriega uchýlil na vatikánské vyslanectví, kde zůstal až do 3. ledna 1990, kdy se vzdal a byl transportován do USA. Po dvou letech proběhl za velkého zájmu sdělovacích prostředků soudní proces a Noriega byl odsouzen do vězení na 40 roků. Až po pezidentu Ernesta Péreze Balladara, který střídal Noriegu, nová prezidentka Mireyra Moscosová začala pečovat o ekonomický růst země a zlepšení sociálních podmínek většiny obyvatelstva. Zasloužila se také o předání průplavu panamské vládě. V roce 1979 předala americká vláda správu nad průplavem Panamě, ale až do prvního dne roku 2000 si ponechala právo kontrolovat proplouvání lodí a vojensky ho bránit.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo Panamy tvoří zejména mestici (64 – 70 %), ale jsou tu početné další minority - černoši a mulati (14 %), kreolové (10 %), indiáni (7 %) a také asiaté. Mestic je slovo pocházející ze španělštiny a znamená osobu, která je příslušníkem rasy, která vznikla zkřížením genů Evropana (nejčastěji Španěla) a původního domorodého obyvatele bývalých španělských kolonií. Jednoduše jde o míšence bělocha a indiána. Na souostroví San Blas které tvoří 378 ostrovů, z nichž pouze 49 je obydlených, žijí indiáni Kuna Yala, jež fascinují svým primitivním životem, jejich zvyky, zákony, tradice, oblečení a víru, které se vyvíjely po několik tisíciletí. Věřící jsou křesťanského vyznání a to zejména římskokatolického (85 %), zbylých 15 % jsou protestanti.

Měna

Téměř všechny obchody, restaurace, půjčovny automobilů a hotely akceptují běžné platební karty (nejrozšířenější je VISA nebo MasterCard). Vedle panamské měny balboa jsou hlavním platidlem americké dolary. V oběhu jsou prakticky jen americké dolary, balboa se vyskytují jen jako mince. Některá prodejní místa odmítají přijímat bankovky v hodnotě 50 a 100 USD kvůli obavám z falšování bankovek. Velmi špatně směnitelné jsou jiné měny než USD, zejména Euro. Euro lze sice v některých bankách vyměnit (Banco Nacional de Panamá), ale ve velmi nevýhodném kursu. Jídlo je možné koupit bez problémů za ceny, které odpovídají cenám v ČR. Za jídlo na ulici zaplatíte do dvou dolarů. Restaurací je tu dostatek, je ale lepší vybírat ty lepší, vyhnete se tak případným zdravotním problémům.

Poštovní služby

Pošta v Panamě funguje spolehlivě, ovšem trasu Panama - Evropa zdolá zásilka tak za dva týdny. Nejspolehlivější je ale odeslat pohledy přímo z Panama City. Na poštách mají otevřeno od 07:00-18:00 od Po-Pá. V sobotu od 07:00-17:00.

Nákupy a suvenýry

Panama je nákupním rájem, lze tu koupit vše možné v nákupních centrech, na trzích nebo v malých obchůdcích. I když se jedná o malou zemi, tak Panamáci ovládají tvořivá řemesla jež soupeří ve své kráse i s Mexikem. Autentické suvenýry vyrábí každí ze sedmi panamských indiánských kmenů. Nejslavnější řemeslné výrobky jsou "Molas," složité zářivě barevné látky, které ženy indiánského kmene Kuna. Indiáni Wounaan a Embera dělají tkané koše tak pevně, že se v nich udrží voda, nebo také dřevořezby z Tagua. Kromě již zmíněných suvenýrů se v Panamě dá sehnat obrazy, sochy a dalších projevů výtvarných umělců z Latinské Ameriky, Evropy a Spojených států, šperky napodobující staré tradiční před kolumbijské indiánské umění či faunu a floru Panamy nebo klobouky Panama. Nakupování v Panama se nikdy nepřestane udivovat a bavit vás.

Stravování

Panama není vyhlášený ráj gurmánů a její kuchyně není ničím výjimečná. Jídla jsou hutná, sytá a vaří se z fazolí a rýže, kuřete nebo ryby. Můžete vyzkoušet i národní kuchyni - např. čtvercové tamales v banánové slupce, horké křupavé empanadas nebo panamskou populární pochoutku z ryby ceviche. Nejlevněji se dá najíst v jídelnách, které fungují jako samoobslužné bufety. V restauracích stojí jídlo kolem 5 USD-10 USD. Spropitné je zvykem dávat jen v dražších restauracích. V odlehlých oblastech většinou restaurace nejsou, ale je možné se domluvit s někým, kdo vám uvaří. Například v místním obchodu. Všude jsou k dostání stáčené limonády. Pivo si v Panamě získalo velkou oblibu. Z místních značek můžeme jmenovat třeba značku Panama nebo Atlas.

Elektřina

V Panamě je elektrické napětí 110 V - 120V / 60Hz a zásuvky jsou uzpůsobeny pro zástrčky s plochými konektory tzv. americký systém zásuvek.

Telefony

Panama je z ohledu telefonování bez problémů. Místní hovory jsou levné a po celé zemi je vybudovaná síť automatů s telefony na karty, které se prodávají skoro v každé trafice. Z hotelů bývá volání do zahraničí drahé. Předvolba je +507.

Zdraví

Neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče. Občané ČR, nacházející se přechodně v Panamě, mohou vyhledat lékařskou pomoc v místních zdravotnických zařízeních. Pokud cizinec nedisponuje akceptovatelným mezinárodním zdravotním pojištěním, musí veškeré náklady na lékařské ošetření uhradit v plné výši na místě. V některých případech je vyžadována platba předem. V hlavním městě existuje několik zdravotnických zařízení se špičkovým standardem lékařské péče, z nichž většina udržuje nepřetržitou pohotovostní službu. Mimo hlavní město je hustota zdravotnických zařízení menší. Doporučuje se očkování proti žloutence typu A a B, tyfu, vzteklině a žluté zimnici. Malárie hrozí pouze na venkově v těchto oblastech: Darien, San Blas, Bocas del Toro a Veraguas. Proto doporučujeme vyhýbat se místům zejména se stojatou vodou. Dalším problémem může být horečka dengue.

Bezpečnostní situace

Panama je země relativně bezpečná i ve srovnání s jinými běžně navštěvovanými zeměmi. V hlavním městě Ciudad de Panamá a v druhém nejvýznamnějším městě Colónu je běžná míra městské kriminality - kapesní krádeže, krádeže v dopravních prostředcích atd.. Nebezpečné jsou zejména některé čtvrti hlavního města ve večerních a nočních hodinách. Složitější bezpečnostní situace je v hraniční provincii Darién sousedící s Kolumbií. Doporučujeme vzít s sebou mezi jinými léky proti žaludečním a střevním potížím, opalovací krém s vyšším ochranným faktorem a repelent. V souvislosti s místními hygienickými podmínkami se doporučuje pít pouze balenou vodu, loupat veškeré ovoce a zeleninu, či je dezinfikovat v antibakteriálním roztoku.

Společenská etiketa

V Panamě můžete počítat s příjemným, nevtíravým zájmem o vaší osobu a se samozřejmou pomocí v případě potřeby. Jen je dobré naznačit, že nejste Američané, které tam nemají příliš rádi. V Panama je kultura velmi rozmanitá, jde totiž o sloučení různých kultur, která se utvářela po staletí. Původní panamská kultura byla ovlivněna zahraničními osadami, které ji obohatili v průběhu let. Nicméně se v Panamě uchovala jedna po staletí změněná kultura, jedná se o zvyky a kulturní tradice kmene Kuna. Každý region Panamy odráží tradiční folklor této země, jež se odráží v životním stylu všech lidí v Panamě, a to od tance, přes jídlo, hudbu až po malé drobnosti a řemeslné výroby.

Hlavní město Panamy

Ciudad de Panamá je hlavní město Panamy. Leží u pobřeží Panamského zálivu, východně od ústí Panamského průplavu do Pacifiku. Ciudad de Panama je politickým, kulturním, administrativním i ekonomickým centrem země. Město bylo založeno 15. srpna 1519, zakladatelem byl Pedro Arias Dávila, který se zde usadil spolu s zhruba stem španělských osadníků a dal tak vzniknout prvnímu trvale obývanému španělskému městu na pobřeží Pacifiku. Toto město dobyl a zničil v roce 1671 anglický pirát Henry Morgana. Skoro na ruinách původního města cca 2 km jihovýchodně Španělé vystavěli v roce 1673 „nové Ciudad de Panamá“. Dnes tato historická zástavba nese název Casco Viejo a je jednou z městských čtvrtí města. Velký rozvoj města nastal během kalifornské zlaté horečky, kdy přes Panamskou šíji cestovalo mnoho lidí. Historickým jádrem dnešního města je tzv. Casco Viejo, známé jako Koloniální Panama, je tichá okouzlující oblast s úzkými uličkami a s balkóny plnými květin. Na jejím okraji leží Francouzský park s francouzským velvyslanectvím jako památka francouzským stavitelům, kteří začali stavět průplav. V Casco Viejo najdeme znamenitá muzea, např. Muzeum průplavu, Muzeum národní historie a starou katedrálu s třpytícími se věžičkami vykládanými perlami. Dalším zajímavým místem v Casco Viejo je Prezidentský palác, kde se konají nedělní prohlídky. Asi 2 míle od centra města můžeme navštívit zříceniny prvního hlavního města, známé pod názvy Stará Panama či Panama La Vieja z počátku 16.století. Nejpůsobivější je katedrála s masivní věží a Biskupský dům. V blízkosti starých památek je trh s řemeslnou výrobou domorodců a restaurace s výhledem na panamský záliv. Panamá Viejo a Casco Viejo jsou zapsány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Další zajímavosti

Panama je známá především Panamským průplavem, 80 kilometrů dlouhým umělým příkopem mezi Atlantikem a Pacifikem. Najdete tu nádherné pláže a ostrůvky, jezera, zajímavé přístavy i tropické deštné pralesy s nejrozmanitějšími druhy ptactva a divoké zvěře. Cestovatelé tvrdí, že potápění a pozorování ptáků je v Panamě jedno z nejlepších na světě. Návštěvníky do Panamy láká i největší místní karneval. Panama disponuje 5 památkami zapsanými na seznam světového dědictví UNESCO. První kulturně historická již byla zmíněna. Druhou památkou je Opevnění Portobelo a San Lorenzo. Po celém pobřeží Panamy budovali Španělé pevnosti, které měly za úkol chránit přístavy, ze kterých vyplouvaly lodě plné amerického stříbra i jiného zboží do Evropy. Pevnosti na  karibském pobřeží Panamy, které byly zapsány do seznamu kulturního dědictví v roce 1980, jsou unikátním příkladem španělské vojenské architektury ze 17. a 18. století. Zbylé 3 místa na  seznamu UNESCO jsou přírodního charakteru. Jedná se o národní park Coiba společně se speciální zónou ochrany mořského prostředí, národní park a biosférickou rezervaci Darien a národní park a biosférickou rezervaci Talamanca Range-La Amistad.

Národní park Coiba zahrnuje 38 panamských ostrovů v Pacifiku s unikátním ekosystém. Národní park Coiba chrání vzácné vorvaně, kosatky, několik druhů delfínů, téměř 70 druhů mořských ryb, měkkýše a korýše. Ostrovy pokrývá porost tropických deštných pralesů, který je domovem papouška ara arakanga, největší populace na světě, a dalších endemických druhů, jako jsou vřešťani, nebo malpy.

Národní park Darien je největší panamský park a nejvýznamnější chráněná oblast Střední Ameriky. Park o rozloze 5790 km2 je rozmanitou oblastí nížin, písečných pobřeží, bažin, mangrovových porostů či tropických deštných pralesů. Darien je místem, kde žijí téměř všechny druhy živočichů Střední a Jižní Ameriky z čehož je 5 druhů endemických a 56 druhů ohrožených. Patří k nim Harpyje pralesní, tapír, pes pralesní nebo několik druhů kočkovitých šelem, jako jaguár a ocelot. Národní park Darien je domovem dvou domorodých kmenů Kuna a Chocos.

Gatúnské jezero, nebo přesněji Gatúnská přehrada je přehradní nádrž v Panamě, hlavním důvodem pro stavbu přehrady bylo zajištění provozu Panamského průplavu. Za normálních podmínek je hladina jezera v nadmořské výšce 26 m a jeho rozloha činí 425 km². Jezero zadržuje přibližně 5,2 miliónů m³ vody a je dodavatelem vody na provoz zdymadel na kanálu. Jezero vzniklo přehrazením řeky Chagres a zatopením původního tropického lesa. Stromy byly vykáceny pouze v přímé trati pro lodě. Z nejvyšších vrcholků a kopců se staly ostrovy. Největším ostrovem je Barro Colorado, známý jako nejprozkoumanější tropický deštný les na světě. Je spravován Smithsonian Institutem, ve kterém je denně odkryt nějaký nový významný vědecký objev. Nejvýznamnější atrakcí jsou opice, různé druhy ptáků, motýlů a mravenců.

Panamský průplav

Údajně úplně první plány na propojení oceánů vznikly už na konci 16. století, tedy pouhých pár desítek let poté, co do Panamy připluli španělští mořeplavci. Na nejužším místě kontinentu se nabízela možnost, jak ulehčit obchodním lodím cestu na západní pobřeží Ameriky. Dosud museli námořní kapitáni Jižní Ameriku zdlouhavě obeplouvat přes nejjižnější cíp kontinentu, Ohňovou zemi, přes Mys Horn nebo Magalhaesův průliv. Španělská vláda však s takovým návrhem nesouhlasila, protože měla v tomto obchodu byť poněkud staromódní, ale monopolní postavení. Z Peru totiž incké zlato putovalo podél pobřeží do města Panama, kde se překládalo na koně a  mezky a převáželo do Colónu. Teprve v polovině 19. století, kdy bylo v Severní Americe objeveno zlato a cesta z Peru vyschla, byli Španělé nuceni postavit mezi Panamou a Colónem alespoň železnici. O třicet let později tu založil Francouz Ferdinand de Lesseps, stavitel Suezského průplavu, společnost. Se stavbou započala Francouzská Všeobecná společnost mezioceánského průplavu, která ale přes značné ztráty na životech a vysoké výdaje na počátku 20. století zkrachovala. Teprve v roce 1904 podepsala Panama se Spojenými státy dohodu, která pravila, že USA smějí průplav postavit a spravovat. Před znovuzahájením stavebních prací sem vláda vyslala lékaře, kterým se podařilo vražedné nemoci vymýtit. Přesto Panamský průplav nikdy nezískal pověst bezpečného místa. Sesuvy půdy, únava, zemětřesení, to vše házelo projektantům klacky pod nohy. Přes všechny nepříjemnosti byl nakonec Panamský průplav v roce 1914 slavnostně otevřen. Panamský průplav je dlouhý 82 kilometrů a obsahuje Šest zdymadel, po třech na pacifické i atlantické straně, která lodi zvedají téměř o třicet metrů. Všechny propusti měří více než 300 metrů a jsou skutečnou ukázkou lidského důmyslu. Obrovská vrata na každém konci propusti jsou téměř 25 metrů vysoká, obchodní lodě tady táhne šestice lokomotiv. Z oblasti průplavu chce Panama v budoucnu vytvořit jakousi obdobu Singapuru. V současnosti je naplánována rozsáhlá přestavba průplavu, která zdvojnásobí jeho výkonnost. Počítá se, že na stavbě bude pracovat až 10.000 dělníků.