Libanon – Pokladnice bájných říší

Pro občany ČR nebyla pro vstup na území Libanonu dosud vízová povinnost oficiálně zrušena, avšak Libanonské pohraniční orgány na základě rozhodnutí platného od 1. 6. 2006 v rámci podpory turistického ruchu od občanů Evropské unie tedy i Českých občanů vízum nevyžadují. Povolení pro vstup do země pro krátkodobý pobyt turistického charakteru je možné získat formou bezplatného razítka do pasu na libanonských hraničních přechodech a na mezinárodním letišti v Bejrútu. Jedná se o jednostranné opatření ze strany libanonských orgánů. Zastupitelský úřad ČR dosud nezaznamenal problémy s udělováním těchto povolení, na jejich vydání však není právní nárok (stejně jako při žádosti o vízum).Cestovní doklad nesmí obsahovat otisk razítka izraelských pohraničních orgánů či otisk razítka z jordánsko/izraelského nebo egyptsko/izraelského hraničního přechodu. Na aktuální úpravu je vhodné dotázat se na libanonském zastupitelském úřadě.

UPOZORNĚNÍ: Pas musí být platný 6 měsíců po návratu z destinace a nesmí obsahovat izraelské razítko.

Bezcelně lze dovážet i vyvážet věci osobní potřeby. Jejich množství není specifikováno a záleží plně na posouzení celních úředníků. Platí zákaz dovozu omamných a psychotropních látek, zbraní a střeliva bez povolení a pornografie. Vybírání celních poplatků za dovoz či vývoz zboží není v praxi příliš časté. Povinná směna valut neexistuje. Dovoz i vývoz valut není omezen. Kromě místní libanonské libry je zákonným platidlem v zemí také americký dolar, v současné době platí pevně stanovený kurz 1,- USD = 1.500,- LBP. Doporučujeme dotázat na aktuální úpravu celních a devizových předpisů na velvyslanectví Libanonské republiky v Praze na adrese: Lazarská 6, Praha 2 (tel. +420 224 930 495, e-mail czklebemb@vol.cz).

Ambassade de la République Tcheque
ZÚ se nalézá mimo území hlavního města Bejrút v obci Baabda
17, 419th Road, Baaba, Mount Libanon, 21007 Beirut - Baabda
Telefon: 009615/929010, 929011
Fax: 009615/922120
E-mail: beirut@embassy.mzv.cz
Web:   www.mzv.cz/beirut

Úřední jazyk

Úředním jazykem je arabština ,která se používá v běžném styku s libanonským, resp. levantským dialektem. Dále je možno domluvit se francouzsky hlavně v křesťanské komunitě, anglicky zejména v obchodním styku a arménštinou v arménské komunitě.

Geografie

Libanon se nachází v západní Asii respektive na Blízkém Východě, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě se Sýrií, na jihu s Izraelem. Libanon je malá hornatá země s mírným středomořským podnebím, a je jediná blízkovýchodní země, která nemá poušť. Většina území Libanonu má hornatý terén, s výjimkou úzkého pobřeží a Beqaa Valley, která hraje hlavní úlohu v zemědělství Libanonu. Libanonu se říká země cedrů a cedr je zobrazen na státní vlajce. V pohořích Libanon a Antilibanon, rozdělených údolím Bikáa se vyskytují vzácné a chráněné zbytky cedrových lesů. Nejvyšším bodem je Qurnat as Sawda s 3088 m n. m. Libanon má 6 přírodních rezervací, z nichž přírodní rezervace Horsh Ehden je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO společně s celým posvátným údolím Qadisha.

Klimatické poměry

Libanon leží v subtropickém pásu, kde na pobřeží panuje teplé středozemské klima, libanonská léta jsou horká a suchá, zatímco jsou zimy mírné a vlhké. V horách je klima chladnější a vlhčí (více než 1000 mm srážek); na nejvyšších vrcholcích zůstává sníh téměř po celý rok. Průměrné letní teploty dosahují kolem 27°C, zimní okolo 12°C, teploty se stoupající nadmořskou výšku samozřejmě klesají. Teplota vody v moři je v srpnu 28°C.

Historie

Území Libanonu a především jeho pobřežní část byla osídlena již roku 4000 př.n.l. Název Libanonu existuje již 4 000 let a je odvozen od bílých hor. Postupně zemi ovládli Foiničané, Amorejci, Egypťané, Hyksósi, Chetité, Asýrie a Novobabylonská říše. Vystřídali se zde také Řekové a Římané. V šestém století byly zakládány první maronitské vesnice, jejichž obyvatelé položili základ křesťanství. Později byla součástí arabského chalífátu a Osmanské říše. Od poloviny devatenáctého století byla pod vlivem Francie a v roce 1944 byla vyhlášena Libanonská republika. V padesátých a šedesátých letech zažil Libanon nebývalou prosperitu, v tuto dobu se mu přezdívalo Švýcarsko Východu. Ta skončila v roce 1975, kdy v zemi vypukla občanská válka, která trvala až do roku 1990. V roce 1990 začíná poválečná obnova země, ale jih je přesto nadále okupován Izraelem, na zbylém území se nachází 40 000 syrských vojáků. Až v květnu 2000 ukončuje Izrael okupaci jižního Libanonu a naplňuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN o stažení svých vojsk, dále v červnu 2001 stahuje Sýrie svá vojska z Bejrútu a okolí tím vyhovuje požadavkům Libanonců. Dodnes Libanonci nemají Syřany příliš v lásce a nedokážou jim odpustit ty léta „okupace“. 7. června 2009 proběhly v Libanonu bez vážnějších incidentů parlamentní volby. V současné době probíhají klíčová jednání o formování ústavních institucí. I přes relativní klid, zejména v oblasti hlavního města, dochází v některých částech země k občasným bezpečnostním incidentům.

Obyvatelstvo a náboženství

Libanon má rozdílné obyvatele, složené z různých etnických a náboženských skupin. Národnosti se skládají především z Libanonců v 80 %, Palestinců ve 12 %, Arménců v 5 %, Syřanů, Kurdovů a jiných menšin v 3 % a méně. Ve srovnání se zbytkem jihozápadní Asie, libanonská společnost jako celek je dobře vzdělaná, velmi moderní a podobná částečně kultuře středomořské Evropy. Tím je země často považována za bránu z Evropy do západní Asie, nebo opačně pro Asii vstupní branou do Evropy. Někteří Libanonci se domnívají, že jsou Arabové, zatímco jiní ne. To je často téma diskuse mezi libanonským lidem, zvláště mezi křesťany a muslimy. Ohledně náboženského složení působí v Libanonu 17 náboženských skupin. Největší z nich představují křesťané (odhadem 39 %), ti se však dělí do několika dalších skupin. Největší jednotnou skupinou v současném Libanonu tvoří muslimští šíité (odhadem 32 %) a muslimští sunnité (odhadem 21 %) tvoří třetí nejpočetnější skupinu. Politicky významní jsou rovněž drúzové, k nimž se hlásí přibližně 7 % obyvatel.

Měna

Libanonská libra (LBP) není dělena na nižší jednotky. Nejmenší mince je 50 LBP (často už obchodníky odmítaná), dále mince 100 LBP, 250 LBP a 500 LBP. Bankovky jsou 1.000 LBP, 5.000 LBP, 10.000 LBP, 20.000 LBP, 50.000 LBP a největší je 100.000 LBP. LBP je volně směnitelnou měnou. Skoro všude lze také platit přímo americkým dolarem (USD). Kurz místní měny je v posledních letech stabilní a odpovídá výši 1.500 LBP za 1 USD. Karetní terminály jsou běžné na větších obchodních místech i v hotelích od střední třídy výše, samozřejmě však nikoli např. na tržištích či v hromadné dopravě. Bankomatů potkáte mnoho a většinou jsou spolehlivé; pozor na volbu, zda chcete vydat USD či LBP. Orientační ceny: Libanon není levná země, lze zde však cestovat při přijatelných nákladech. Za jídlo na ulici nezaplatíte mnoho, za tradiční místní fast food - shawarmu zaplatíte okolo 70 Kč. V restauracích je jídlo dražší, počítejte se sumou okolo 25 USD, v luxusních i více. Kvalita jídla většinou odpovídá vyšší ceně. Rovněž ceny nápojů jsou mírně vyšší než u nás, především v restauracích.

Poštovní služby

Poštovní služby jsou spolehlivé, ale pomalé. Pošty jsou běžně dostupné. Známka na pohlednici do ČR vás přijde na 1500 libanonských liber.

Nákupy a suvenýry

Nedílnou součástí života na zdejších tržištích (súcích) je smlouvání. Úvodní cena, se kterou se prodejce vytasí, je vždy neskutečně nadhodnocená, předmět koupě se dá po pár minutách smlouvání koupit i za polovinu. Nenechejte se odradit známým pravidlem, že bezprostředně poté, co si koupíte nějakou věc, se najde někdo, kdo ji koupí o polovinu levněji. Smlouvání je prostě součást koloritu. Z Libanonu si můžete přivést různé suvenýry. K nejlepším nápadům pro nakupování jsou trička, keramické výrobky, dřevěné upomínkové předměty, starožitnosti, kroje, tužky, orientální přívěsky, vlajky, šperky,  šátky, ručníky, perličkové náhrdelníky, basreliéf desky , sochy, koberce, tymián z Libanonu ... a další.

Stravování

Libanonská a syrská kuchyně je skutečným gurmánským zážitkem. Na vašem stole se totiž začnou vršit kupy různých talířků, misek a podnosů. Typickými pokrmy jsou hummus (mletá cizrna), tahína politá olivovým olejem, bábá ghanúž (také „pasta" - z lilku a papriky), fattúš (směs chleba, rajčat, cibule a máty), fúl (zvláštní typ fazolí), varak inab (plněné vinné listy), mahší (cuketa s masem a rýží), lahm siníje (mleté hovězí s petrželí a česnekem), samak (ryba), šištavuk (grilované naložené kuřecí maso) a další. Oblíbené jsou i „fast-foody" se sendviči šavurma z kuřecího nebo hovězího masa nebo faláfel. K jídlu tady dostanete vždy chlebové placky, čaj a kávu, která je většinou oslazená. Libanonská kuchyně zahrnuje množství škrobů, ovoce , zeleninu , čerstvé ryby a mořské plody, živočišné tuky jsou konzumovány střídmě. Drůbež se konzumuje častěji než červeného masa. Zahrnuje také velké množstvím česneku a olivového oleje, často ochucený citrónovou šťávou. Ačkoli jednoduché čerstvé ovoce slouží často  ke konci libanonského jídla, je zde také káva a dezert, populárním je například Baklava.

Elektřina

Napětí: 220 V -230V, 50 Hz (cest. redukce)

Telefony

Telefonní síť tu provozují dvě společnosti, levnější státní a dvakrát tolik drahá soukromá. Mobilní sítě: je k dispozici od O2 a T-Mobilu

Zdraví

Libanon nepožaduje žádné očkování, přesto je dobré se na možné aktuální zdravotní rizika zeptat v Krajských hygienických stanicích. Obecně se na cesty doporučuje, nechat se očkovat proti virové hepatitidě typu A, B a proti břišnímu tyfu. Náklady na lékařské ošetření, léky a veškeré další zdravotnické služby jsou poměrně vysoké a je nutno je hradit v hotovosti. Lékařská péče, většinou soukromá, je na dobré úrovni. Návštěva lékaře stojí 20 až 50 USD. U týdenní hospitalizace se zákrokem je možné očekávat účet až ve výši několika tisíc USD. Doporučuje se uzavření zdravotního pojištění. Zajímavostí je, že na každého 10 obyvatel připadá 1 lékař.

Bezpečnostní situace

Ačkoliv vnitřní napětí v Libanonu po nástupu nové vlády v prosinci loňského roku částečně pokleslo, v bezpečnostní oblasti přetrvávají některé rizikové faktory způsobené zejména napjatými vztahy Libanonu s Izraelem a celkovou situací v regionu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto nedoporučuje z bezpečnostních důvodů zejména návštěvu tzv. „jižních předměstí" Bejrútu, jižního Libanonu, údolí Bekaa zejména oblasti okolo města Hermel na sever od města Baalbek, severních částí země kolem města Tripoli a dále oblastí poblíž libanonsko - syrské hranice. Nedoporučuje se dále pobyt v blízkosti nebo individuální návštěva kteréhokoliv z palestinských uprchlických táborů na území Libanonu. Nejrizikovější zůstává trvale tábor Ein El Helweh u města Saida. MZV ČR také upozorňuje na nový druh trestné činnosti zaměřené na turisty - loupeže za využití vozů taxislužby. Zejména ve večerních hodinách je proto bezpečnější nepoužívat na ulici náhodně zastavená vozidla taxislužby, ale raději vozidlo objednat s využitím například hotelové služby nebo personálu důvěryhodné restaurace apod. Libanonská policie již zřídila pro hlášení takovýchto případů zvláštní telefonní linky 00961 70242200 a 00961 70242100. V případě individuálního cestování po území Libanonu se doporučuje pohybovat se pouze po vyznačených a frekventovaných cestách, neboť v oblastech mimo hlavní turistické trasy, větší města a hlavní dopravní tahy se dosud nachází množství nevybuchlé munice a min z dřívějších vojenských konfliktů. Při cestování je třeba neustále mít k dispozici platný cestovní doklad a počítat s průjezdem kontrolními stanovišti libanonské armády, eventuálně policie. MZV ČR doporučuje ověřit si aktuální situaci dotazem u Velvyslanectví ČR v Libanonu.

Společenská etiketa

Libanon je tolerantní arabská země, na vysoké kulturní úrovni. Jelikož jde o zemi, kde část obyvatelstva je muslimského vyznání, jsou zde i určité zásady chování vyplývající z islámu. Stejně jako ostatní země v oblasti je také Libanon značně konzervativní v oblékání. Zvolte proto raději méně vyzývavé oblečení. Plavky noste pouze na plážích a u hotelových bazénů. Ženy by měly mít vždy zakrytá ramena a nohy. Šaty by měly být honosné, libanonské ženy se umějí dobře oblékat. Pokud budete chtít zamířit do mešity, pamatujte na to, že se vždy musíte zout. Jít do mešity obutý je totiž velký hřích. Pozvání do domu jsou častá. Lidé vám ani nemusí rozumět, stačí jen, že je zahřeje u srdce když vás pohostí. Libanonci navíc mají pro pozici cizince v jiné zemi pochopení, protože jich ve světě žije více než v samotném Libanonu. Téměř každá rodina má někoho za hranicemi. 

Hlavní město Bejrút

Lidnaté hlavní město Libanonu je dnes jen odleskem původní velkoleposti. Bejrút je jedním z nejstarších osídlení na světě, což dokazují pravěké nálezy. Řadu působivých památek bohužel zničily vražedné letecké útoky během dlouholeté občanské války, i tak však stojí za návštěvu. Vkusně se tu mísí historie, zastoupená starobylými chrámy, se žhavou současností, která se projevuje zejména ve výstavbě moderních betonových domů. Dnes tu z památek nalezneme například Muzeum americké univerzity, Sursockovo muzeum, nebo tzv. Holubí skály - dominanta přímořské oblasti Raouché. Centrum Bejrútu spolu s jeho starými trhy, ale i novým finančním centrem, bylo zcela zničeno. Nezbylo než jej srovnat se zemí a začít znovu stavět. Bývalé hlavní náměstí Place des Martyrs je dnes obrovskou zastavěnou plochou pomalu se zaplňující barevnými domy v evropském stylu. K příjemným místům na odpočinek patří četné parky, ve čtvrti Achrafiye je příjemné se procházet v uličkách a la Montmartre z počátku 20. století. Bejrút je bankovní, obchodní a finanční centrum s osmi univerzitami. Nedaleko od Hamry leží známá Americká univerzita. Dominantou Bejrútu jsou erbovní Holubí skály, na které je skvostný pohled z teras desítek zdejších restaurací a kaváren. Zajímavou okružní ulicí je třída generála de Gaullea a Pařížská třída. Vedle pohodových jasmínových zahrad je tu řada podniků, v nichž to vře pestrým nočním životem. Národní muzeum Bejrút je přední archeologické muzeum v Libanonu . Nachází se v centru města Bejrút . Národní muzeum Bejrút vlastní více než 100 000 exponátů od prehistorie až po osmanské období. Národní muzeum Bejrút je postaveno z libanonského okrového vápence v egyptském stylu. Sbírky jsou chronologicky řazeny do 7 období od pravěku, doby bronzové a železné, helénistického, římského a byzantského období, až po Arabské dobytí Libanonu. Národní muzeum Bejrút vlastní jednu z největších starověkých fénických sbírek.

Další zajímavosti

Jeita Grotto jsou krápníkové vápencové jeskyně nacházející se v Libanonu. Leží ve městě Jeita v údolí řeky Nahr al – Kalb cca 18 km od hlavního města Bejrút. Jeita Grotto je nejdelší jeskyně na Blízkém Východě. Celý komplex se skládá z dvou samostatných jeskyní. Tyto jeskyně byly osídleny již v pravěku. Vytvořily se v důsledku rozpouštění vápence. Dolní jeskyně byla objevena v roce 1836 Williamem Thomsonem. Je dlouhá 6200 m. Zde protéká řeka Nahr al- Kalb, které je zásobárnou pitné vody pro Bejrút . Je zde hala s působivými krápníky, jako např.: krápník Eagle Obelisk. Turisté jsou dolů přepravovány elektrickými čluny. Horní jeskyně byla objevena v roce 1958 a nalézá se cca 60 m nad dolní jeskyní. Je dlouhá 2130 m, ale zpřístupněno je pouze 750 m a to po speciálních chodnících. Zde mají návštěvníci možnost shlédnout různé krystalické útvary jako jsou stalaktity, stalagmity, sloupy, rybníky a závěsy. Nalézají se zde tři obrovské komory. Bílá komora a červená komora. 3. komora je největší ze všech tří komor a dosahuje výšky až 120 m.

Byblos je jedno z nejstarších fénických měst v Libanonu. Nachází se v západní části země, na pobřeží Středozemního moře, cca 40 km severně od hlavního města Bejrútu . Město Byblos je jedno z nejstarších měst na světě. Údajně bylo založeno již v 5 tisíciletí před naším letopočtem a je osídleno do současnosti. Proto je svědkem velkého množství civilizací, které se tu vyskytovaly již od období neolitu. Město je také neodmyslitelně spojeno se vznikem a následným šířením fénické abecedy. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO bylo město Byblos zapsáno v roce 1984. Za návštěvu stojí stará čtvrť, kde jsou ruiny dříve mocného křižáckého hradu, chrámy, královské hrobky a také krásný římský amfiteátr.

Další památkou UNESCO, zapsanou v roce 1984, je historické město Anjar. Město Anjar bylo založeno v 8. století našeho letopočtu a je cenné pro své historické ruiny, které ukazují na pravidelnost uspořádání města. Je ojedinělou ukázkou urbanismu tehdejší doby.

Tyre je historické město v Libanonu. Nachází se v jihozápadní části země, na pobřeží Středozemního moře, cca 80 km jižně od hlavního města Bejrútu . Město bylo založeno kolem roku 2700 př.n.l. V současnosti je 4. největším městě Libanonu a jedním z nejdůležitějších přístavů v zemi. Tyre je unikátní pro svůj velký počet archeologických lokalit. Historické památky bývalého velkého fénického města pocházejí především z doby římské. Nejvýznamnější je místní románský stadion. Podle legend bylo ve městě Tyre objeveno fialové (purpurové) barvivo. Údajně je také rodištěm dvou mytologických postav Europa a Elissa. Europa byla významná féničanka, po které byl později pojmenován celý kontinent Evropa. Elissa byla první královnou Kartága. V současnosti je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v Libanonu.

Země má kromě čtyř již zmíněných památek UNESCO ještě jednu památku světového dědictví, tou je fénické město Baalbek.

Pohoří Šuf, kde se nachází městečko Dejr El Kamar, odkud je překrásný výhled na celé údolí i palác Beiteddine s mnoha fontánami a arabskými mozaikami, který byl prohlášen kulturní památkou v roce 1934. Po získání nezávislosti v roce 1943, palác se stal letním sídlem prezidenta republiky

Malé přístavní město Sidon, které leží mezi Bejrútem a Tyre, vábí turisty přímořským zámkem, který byl postavený z římských ruin a v současnosti poskytuje přístřešek pro místní trh. Je to třetí největší město v Libanonu. Město leží na středomořském pobřeží, asi čtyřicet kilometrů severně od Tyru a čtyřicet kilometrů jižně od libanonského hlavního města Bejrútu. Jméno města znamená rybolov. Dnes vedou kroky turistů nejčastěji k zachovalému křižáckému Mořskému hradu ze 13. století a muslimským stavbám včetně bohatě zdobené mešity. Jen několik kilometrů od Sidonu pak leží fénický chrám, který přežil všechny nástrahy dějin.